Dva druhy moudrosti

List Jakubův

Základní text
Kdo je mezi vámi moudrý a rozumný? Ať ukáže dobrým způsobem života své skutky v moudré tichosti. (Jk 3,13; ČSP)

Osobní studium
Jak Jakub popisuje světskou moudrost? Jaké běžné způsoby této „moudrosti“ se projevují ve světě nebo dokonce i v církvi?
Moudrost, kterou máme od přirozenosti, je „světská“ až „ďábelská“, postrádající Ducha svatého. Na tom by nemělo být nic překvapujícího. Před mnoha staletími mluvil Šalomoun o „cestě, která se zdá být přímá“, ale nakonec člověka „přivede k smrti“ (Př 14,12; 16,25). Taková moudrost je ve své podstatě ničivá. Pokud v sobě živíme a pěstujeme žárlivé a sobecké ambice, přirozeným výsledkem budou zmatek a rozkoly, podobně jako v Korintu (2K 12,20 – zde se objevují podobná slova).
Jak texty zaznamenané v Jk 3,17.18; J 3,3–7 a Ko 3,1.2 charakterizují „nebeskou“ moudrost?
I když se Jakub nikde přímo nezmiňuje o Duchu svatém, myšlenka znovuzrození je v jeho listu přítomna. Ve verši 18 je zmíněna metafora setby a sklizně ovoce – zřejmě zde autor naráží na Ježíšova podobenství, která poukazují na „setbu“ do lidských srdcí během slyšení evangelia (Mt 13,3–9.18–23). Nebeská moudrost je „plná milosrdenství“ (Jk 3,17; B21) a přináší „dobré ovoce“. I přes Jakubův důraz na poslušnost a dobré skutky jako ovoce víry, vítězí milosrdenství i nad soudem (Jk 2,13). Jinými slovy řečeno, pravá moudrost se neprojevuje jen trpělivostí a pokorou, ale také pokojem, láskou, soucitem, odpuštěním, ochotou přehlížet chyby druhých, vyhýbáním se kritice a souzení druhých.

Aplikace
Je jednoduché nechat se ovládnout světem. Přemýšlej, zda tvůj život ovlivňuje více světská, nebo nebeská moudrost?

Zdroj informací

Autor Sobotní školy