Strava, která byla na počátku určena člověku, neobsahovala živočišné produkty. Teprve po potopě, kdy byla na zemi zničena veškerá zeleň, dostal člověk povolení jíst maso.
Výběrem potravy pro lidi v ráji Bůh ukázal, jaká strava je pro člověka nejlepší. Stejné naučení dal i tím, co vybral pro Izrael. Vyvedl Izraelce z Egypta a vychovával je, aby se mohli stát jeho vyvoleným národem. Jejich prostřednictvím chtěl učit svět a být mu požehnáním. Dal jim potravu, která se pro tento účel nejlépe hodila. Nedal jim maso, ale manu, „nebeský chléb“. Jen proto, že byli nespokojení, reptali a vzpomínali na hrnce masa, které měli v Egyptě, bylo jim dovoleno jíst maso zvířat, a to jen na krátkou dobu. Požívání masa přivodilo nemoc a smrt tisícům lidí. Přesto omezení na bezmasou stravu nebylo nikdy zcela přijato. Bylo i nadále příčinou nespokojenosti a reptání, ať už otevřeného, nebo skrytého, a nebylo trvale dodržováno.
Když se Izraelci usadili v Kenaánu, bylo jim povoleno používat potraviny živočišného původu. Museli ovšem přitom úzkostlivě zachovávat omezení, která měla zmírnit škodlivé následky. Jedení vepřového masa bylo zakázáno, stejně jako požívání jiných zvířat, ptáků a ryb, jejichž ma so bylo prohlášeno za nečisté. U těch druhů masa, které byly povoleny, bylo přísně zapovězeno jíst tuk a krev.
K jídlu mohla být použita jen zvířata, která byla v dobrém zdravotním stavu. Za potravu nemohl být použit živočich, který byl roztrhán, který sám uhynul nebo z nějž nebyla pečlivě vypuštěna krev.
Izraelci utrpěli těžkou ztrátu tím, že se odklonili od stravy, kterou jim určil Bůh. Žádali masitou potravu, a museli tedy nést následky. Neusilovali o to, aby ve své povaze odráželi Boží ideál, a ani nesplnili záměr, který s nimi měl Bůh. Pán „splnil jejich prosbu, ale stihl je pak úbytěmi“ (Ž 106,15). Vážili si pozemských věcí víc než duchovních a nedosáhli výtečného duchovního postavení, které jim Bůh zamýšlel dát.
DŮVODY PRO VYŘAZENÍ MASITÝCH POKRMŮ
Lidé, kteří jedí maso, se v podstatě živí zase jen zrním a zeleninou, jenže je přijímají z druhé ruky. Zvíře totiž čerpá výživu nutnou k růstu z těchto zdrojů. Život, který byl v obilí a v zelenině, přechází do toho, kdo je snědl. My ho přijímáme tím, že sníme maso zvířete. Oč lepší by bylo, kdybychom ho získávali přímo jedením potravy, kterou Bůh určil k našemu užívání!
Maso nebylo nikdy nejlepším druhem potravy. Avšak dnes, kdy rychle stoupá nemocnost zvířat, je jeho používání ještě problematičtější. Lidé, kteří jedí masité pokrmy, si sotva uvědomují, co vlastně jedí. Kdyby viděli, v jakých podmínkách jsou někde zvířata chována, a kdyby znali kvalitu masa, které je jim předkládáno k jídlu, odvrátili by se od něj s odporem. Lidé ustavičně jedí maso, které obsahuje plno tuberkulózních a rakovinotvorných zárodků. Tak se dále šíří tuberkulóza, rakovina a jiné smrtelné nemoci.
Tkáně vepřového dobytka jsou prostoupeny parazity. O vepři Bůh řekl: „Bude pro vás nečistý. Jejich maso nesmíte jíst, jejich zdechliny se nedotknete.“ (Dt 14,8) Tento příkaz byl vydán, protože vepřové maso se nehodí k jídlu. Prasata žerou odpadky a k tomuto účelu měla sloužit. Nikdy, za žádných okolností lidé neměli jíst jejich maso. Je nemožné, aby maso vepře, jehož přirozeným živlem je špína a který se živí odpornými odpadky, bylo zdravé.
Často se na trh jako potrava dodávají zvířata, která jsou tak nemocná, že se je jejich majitel bojí déle chovat. A některé způsoby výkrmu zvířat určených pro trh samotné vyvolávají nemoci. Zvířata jsou někdy chována v prostorách bez dostatečného přístupu světla a čerstvého vzduchu, dýchají nezdravé výpary a tloustnou ze žrádla, které se už rozkládá, takže celá jejich těla jsou záhy prostoupena hnilobnými látkami.
Zvířata jsou často dopravována na velké vzdálenosti a prožívají nesmírné útrapy, než se dostanou na trh. Jsou vzata ze zelených pastvin a hnána mnoho mil po rozpálených prašných silnicích nebo nacpána do špinavých aut. Vysílena a vyčerpána jsou často ponechána mnoho hodin bez potravy a vody. Pak jsou tato ubohá stvoření hnána na porážku, aby se lidé mohli pohostit jejich mrtvolami.
Na mnoha místech jsou ryby tak nakažené odpadky, které jsou jejich potravou, že se stávají příčinou nemocí. Dochází k tomu zvláště tehdy, když ryby přijdou do styku s odpadními vodami velkoměst. Ryby živící se obsahem stok mohou odplout do vzdálených moří a být vyloveny někde, kde je voda čistá a čerstvá. Jsou-li použity jako potrava, přinášejí pak nemoc a smrt lidem, kteří o takovém nebezpečí neměli ani potuchy.
Následky požívání masité stravy se možná hned neprojeví. To však není důkaz, že masitá strava není škodlivá. Málokdo se dá přesvědčit o tom, že je to maso, které jedli, co otrávilo jejich krev a zapříčinilo jejich utrpení. Mnozí lidé umírají na nemoci zaviněné výhradně jedením masa, přičemž ani oni sami, ani druzí nemají v podezření tuto skutečnou příčinu.
Mravní škody pramenící z jedení masa nejsou o nic menší než nesnáze tělesné. Masitá strava poškozuje zdraví a každé podráždění těla má odpovídající účinek i na mysl a duši. Pomyslete jen na krutost páchanou na zvířatech, která je spojena se zajišťováním masa pro trh. Pomyslete, jaký vliv to má na ty, kdo provádějí porážku, i na ty, kdo jí přihlížejí. Jak to ničí něžnost, s níž bychom měli pohlížet na tyto Boží tvory!
Chování, které projevují mnozí němí tvorové, je velmi blízké inteligenci člověka — je to až tajemství. Zvířata vidí, slyší, milují, bojí se a trpí. Používají své tělo mnohem svědomitěji než lidé. Projevují soucit a něhu ke svým druhům v utrpení. Mnohá zvířata prokazují daleko větší náklonnost k těm, kdo se o ně starají, než jakou projevují někteří lidé. Jsou tak oddána člověku, který o ně pečuje, že toto pouto nelze zlomit bez velkého utrpení.
Jak by se mohl člověk, který má srdce v těle a který někdy choval domácí zvířata, klidně dívat do jejich očí plných důvěry a příchylnosti a přitom je ochotně dávat řezníkovi pod nůž? Jak by mohl s požitkem jíst jejich maso?
ZMĚNA STRAVY
Je chybou se domnívat, že síla svalů závisí na požívání masité stravy. Obejdeme-li se bez ní, uspokojíme lépe potřeby svého těla a zajistíme si lepší zdraví. Obilniny, ovoce, ořechy a zelenina obsahují výživné látky nutné k tvorbě zdravé krve. Masitá strava tyto látky neposkytuje tak dobře a v tak hojné míře. Kdyby používání masa bylo pro zdraví a sílu tak nezbytné, byla by živočišná strava již od počátku zahrnuta do jídelníčku určeného pro člověka.
Přestaneme-li jíst masité pokrmy, dostaví se často pocit slabosti, pocit nedostatku síly. Mnozí lidé v tom vidí důkaz, že požívání masité stravy je pro zdraví nezbytné. Pravý důvod, proč máme pocit, že nám maso schází, je v tom, že tato strava stimuluje, rozpaluje krev a dráždí nervy. Vzdát se požívání masa je pro mnohé lidi právě tak těžké, jako je alkoholikovi zatěžko vzdát se své skleničky. Změna jim však určitě prospěje.
Zřekneme-li se masité stravy, měly by ji nahradit různé obilniny, ořechy, zelenina a ovoce, které jsou jak výživné, tak chutné. Je to nezbytné zvlášť u lidí slabých nebo přetížených nepřetržitou prací. V některých zvlášť chudých zemích je maso nejlevnější potravinou. Tam lze změnu provést s většími obtížemi. Lze ji však přesto uskutečnit. Měli bychom vždy dobře zvážit situaci lidí a sílu celoživotního zvyku a měli bychom být opatrní, abychom jinak správné zásady neprosazovali nevhodným způsobem. Nikoho nesmíme nutit, aby změnu provedl náhle. Maso by měla nahradit zdravá a levná strava. Velice mnoho tu záleží na kuchařce. Pečlivá a obratná kuchařka dokáže připravit tak výživná a chutná jídla, že do značné míry nahradí masitou stravu.
Uposlechneme-li hlas svědomí, zapojíme-li vůli a rozhodneme-li se pro dobrou, zdravou stravu, dojde k rychlému obratu a chuť na maso brzy zmizí.
Není načase, aby všichni měli v úmyslu obejít se bez masité stravy? Jak mohou ti, kdo se snaží stát se čistými, oduševnělými a svatými lidmi, aby se mohli stýkat s nebeskými anděly, nadále jíst něco, co má na člověka tak škodlivý vliv? Jak mohou připravovat o život Boží tvory, aby si mohli pochutnávat na jejich mase? Ať se raději vrátí ke zdravé a chutné stravě, která byla člověku dána na začátku. Ať jsou milosrdní k němým tvorům, které stvořil Bůh a které dal pod naši vládu. Ať tomu učí i své děti.