Duševní a duchovní rozvoj

„Kde je poznání, tam se komory naplňují vším drahocenným a příjemným majetkem.“ (Přísloví 24,4)

Podle Bohem daných zákonů platí, že cvičení a trénink posilují lidskou mysl, duši i tělo. V souladu s těmito zákony nám Bůh poskytl ve svém slově prostředky pro duševní i duchovní rozvoj.

Bible představuje všechny principy, které potřebujeme znát, abychom byli způsobilí pro současný i pro budoucí život. Každý člověk jim může porozumět. A kdo je ochotný přijmout tato naučení, objeví vždy při četbě Bible nějakou užitečnou myšlenku. Ta nejcennější naučení v Bibli však neobjevíme příležitostnou a nesouvislou četbou. Soustavu pravdy nepodává tak, aby ji bylo možné pochopit při spěšném a bezmyšlenkovitém čtení. Mnohé z jejích pokladů leží hluboko pod povrchem a je možné je objevit pouze trpělivým a usilovným hledáním. Pravdy, které společně tvoří veliký celek, můžeme po částech najít na různých místech Božího slova.

Když je vyhledáme a dáme dohromady, zjistíme, že do sebe dokonale zapadají. Čtyři evangelia se navzájem doplňují, jedno proroctví vysvětluje druhé a každá pravda rozvíjí jinou. Smysl starozákonních obřadů hlouběji pochopíme při čtení evangelií. Každá myšlenka v Božím slově má své místo a souvisí s celkem. Výsledný soubor tak svědčí o nekonečně moudrém Autorovi. Jen on jej mohl vymyslet a vytvořit.

Zkoumání různých částí Bible a studium jejich vzájemných vztahů vyžaduje intenzivní zapojení myšlení a intelektu, a proto rozvíjí duševní schopnosti.

Hodnota studia Bible však nespočívá pouze ve zkoumání a objevování pravdy. Jde také o samotné úsilí vynaložené k jejímu pochopení. Mysl, která se zabývá pouze všedními záležitostmi, zakrňuje a slábne. Nemá-li podněty k hlubšímu uvažování, ztratí po čase schopnost rozvíjet se. Nic neochrání lidskou mysl před tímto úpadkem a nestimuluje ji tak, jako studium Božího slova. Bible je pro intelektuální rozvoj účinnější než kterákoli jiná kniha nebo všechny „Kde je poznání, tam se komory naplňují vším drahocenným a příjemným majetkem.“ (Přísloví 24,4) ostatní knihy dohromady. Velikost jejích námětů, vznešená prostota jejích vyjádření a krása jejích obrazů osvěžují a povznášejí myšlenky jako nic jiného. Žádné jiné studium nemůže přinést takovou duševní sílu jako snaha pochopit úžasné pravdy Božího zjevení. Mysl, která se takto dostává do kontaktu s myšlenkami nekonečného Boha, může růst a sílit.

Ještě větší vliv má však Bible v oblasti duchovního rozvoje. Člověk byl stvořený pro společenství s Bohem. Jedině v tomto společenství může najít svůj skutečný život a rozvoj. Byl stvořen, aby v Bohu našel svou nejvyšší radost. Proto nemůže v ničem jiném nalézt utišení hladu a žízně své duše ani uspokojení tužeb svého srdce. Ten, kdo upřímně a s otevřenou myslí studuje Boží slovo, se setká s jeho Autorem, který mu nabízí neomezené možnosti rozvoje. Ty člověk omezuje pouze svým vlastním rozhodnutím.

Díky šíři témat a stylů může Bible zaujmout každou mysl a zapůsobit na každé srdce. Na jejích stránkách jsou zaznamenány nejstarší dějiny, pravdivé životopisy, zásady řízení státu i pravidla vedení domácnosti – zásady, kterým se lidská moudrost nikdy nevyrovná. Bible obsahuje nejhlubší filozofii i krásnou a povznášející poezii. Biblické spisy tak převyšují svou hodnotou všechna literární díla lidských spisovatelů. Vnímáme-li každou část Písma v souvislosti s ústředním námětem celé Bible, dostává najednou nový a hlubší význam. I v těch nejjednodušeji podaných pravdách jsou obsaženy principy, které se týkají nebes a zahrnují věčnost.

Ústředním námětem Bible, od kterého se odvíjí všechno ostatní, je plán vykoupení, obnova Božího obrazu v člověku. S tímto úžasným tématem se setkáváme od prvního náznaku naděje, který zazněl při vynesení rozsudku v zahradě Eden, až po poslední slavné zaslíbení v knize Zjevení: „Budou hledět na jeho tvář a na čele ponesou jeho jméno.“ (Zj 22,4) Každá kniha a každá část Bible hovoří o Boží moci, která pozvedá člověka a dává nám „vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista“ (1 K 15,57).

Před tím, kdo pochopí tuto myšlenku, se tak otevírá nekonečné pole studia. Získá klíč, který mu otevře celou pokladnici Božího slova.

Vykoupení je tím nejdůležitějším předmětem poznávání. Přemýšlejí o něm andělé a inteligentní bytosti z nepadlých světů; věnuje mu pozornost i náš Pán a Spasitel. Přivádí nás k Bohu – to on je původce tohoto plánu – „tajemství skrytého od časů věčných“ (Ř 16,25).

Toto důležité téma bude navěky předmětem uvažování vykoupených lidí. Neexistuje lepší a vyšší studium, které by dokázalo probudit mysl a povznést duši člověka, než uvažování nad tímto tématem.

„Užitečnější je poznat moudrost: ta zachovává život tomu, kdo ji má.“ (Kaz 7,12) „Slova, která jsem k vám mluvil,“ řekl Pán Ježíš, „jsou Duch a jsou život.“ ( J 6,63) „A život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista.“ ( J 17,3)

Stvořitelská energie, která kdysi vytvořila světy, je v Božím slově. Toto slovo dává moc a přináší život. Každý příkaz je zároveň i slibem. Pokud jej přijmeme vůlí a necháme proniknout do duše, přináší život nekonečného Boha, mění naši přirozenost a naši duši znovu přetváří k Božímu obrazu.

Takto získaný život si také stejným způsobem můžeme uchovat. „Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.“ (Mt 4,4)

Mysl a duše se budují tím, čím se živí. Záleží jen na našem rozhodnutí, čím je naplníme. Každý z nás má schopnost zvolit si témata, kterými zaměstná své myšlenky a která budou utvářet jeho charakter. Každému člověku, který má možnost číst Bibli, Bůh říká: „Volej ke mně a odpovím ti. Chci ti oznámit veliké a nedostupné věci, které neznáš.“ ( Jr 33,3)

S Božím slovem v rukou si každý člověk může zvolit, v jaké společnosti chce žít, bez ohledu na to, jaké je jeho životní zařazení. Prostřednictvím stránek Písma má možnost hovořit s nejlepšími a nejušlechtilejšími postavami dějin i naslouchat hlasu Boha, který promlouvá k lidem. Když uvažuje nad věcmi, „které i andělé touží spatřit“ (1 Pt 1,12), může být v jejich společnosti. Smí kráčet po stopách nebeského Učitele a naslouchat jeho slovům, která kdysi pronášel na horách, v dolinách nebo u jezera. Už zde na zemi může prožívat atmosféru nebes a předávat svým zarmouceným a pokoušeným bližním naději a touhu po svatosti. Sám může prožívat stále užší společenství s neviditelným Bohem – podobně jako kdysi Henoch, který chodíval s Bohem, stále více se může přibližovat k prahu věčnosti, až se její brány otevřou a on tam bude moci vstoupit.

Takový člověk se v nebi nebude cítit jako cizinec. Přivítají ho hlasy Božích mužů a žen, kteří, ač je neviděl, byli prostřednictvím Bible jeho společníky už na zemi – hlasy, které se naučil vnímat a mít rád. Ten, kdo díky Božímu slovu žil ve společenství s nebesy, se tam bude cítit doma.