Lepší zkušenost

„Cesta spravedlivých je jak jasné světlo, které svítí stále víc, až je tu den.“

Potřebujeme vždy znovu a znovu poznávat Krista. Potřebujeme každý den prožívat zkušenosti, které jsou v souladu s jeho učením. Můžeme získat dokonalejší a hlubší poznání. Božím záměrem s námi je, abychom rostli v poznání a ctnosti. Boží zákon je ozvěnou jeho hlasu, který všechny zve: „Vystupte výš, buďte svatí a ještě víc se posvěťte.“ Náš křesťanský charakter se může každý den zdokonalovat.

Ti, kdo slouží Mistru, potřebují mnohem vyšší, hlubší a širší zkušenost, než jak si to mnozí představují. Mnozí, kdo už jsou členy velké Boží rodiny, mají slabou představu o tom, co to znamená dívat se na Boží slávu a být proměňován od slávy k slávě. Mnozí mají nejasné ponětí o Kristově dokonalosti, přesto jejich srdce jásají radostí. Touží po plnějším a hlubším vědomí Spasitelovy lásky. Jejich nitro touží po Bohu. Duch svatý působí v těch, kdo chtějí, aby v nich působil. Přetváří ty, kdo se nechají přetvořit, a formuje ty, kdo mu dovolí, aby je formoval. Pěstujte duchovní myšlení a opravdové společenství. Pak brzy uvidíte první paprsky Boží slávy. Jak budete poznávat Pána, budete shledávat, že „cesta spravedlivých je jak jasné světlo, které svítí stále víc, až je tu den.“ (Př 4,18)

RADOST V HOSPODINU

Kristus řekl: „To jsem vám pověděl, aby moje radost byla ve vás a vaše radost aby byla plná.“ (J 15,11)

Kristus měl stále na zřeteli výsledek svého poslání. Jeho život zde na zemi, plný námahy a sebeobětování, byl prozařován vědomím, že všechnu tu práci nedělá nadarmo. Tím, že položil svůj život za lidi, obnovil v nich Boží obraz. Pozdvihl nás z prachu, přetvořil naši povahu podle vzoru svého charakteru a zkrášlil ji svou slávou.

Kristus viděl práci svého života a byl spokojen. Pohlédl do věčnosti a viděl štěstí těch, kdo díky jeho ponížení obdrží odpuštění a věčný život. Byl raněn pro jejich přestoupení a zmučen pro jejich nepravost. Pro jejich pokoj snášel trestání. Jeho ranami byli uzdraveni. Slyšel jásot vykoupených. Slyšel ty, kteří byli vysvobozeni z hříchu, zpívat Mojžíšovu a Beránkovu píseň. Ačkoli má křest utrpení ještě před sebou, ačkoli hříchy světa budou na něj, který je nevinný, teprve vloženy, ačkoli stín nevýslovných muk na něm teprve spočine, přesto se kvůli radosti, kterou viděl před sebou, rozhodl podstoupit kříž a vystavit se hanbě a ponížení.

Tuto radost by měli sdílet také všichni jeho následovníci. Ať je to, co přijde na konci, sebevětší a sebeslavnější, naše odměna není omezena až na dobu konečného vysvobození. Už teď vírou prožíváme Spasitelovu radost. Podobně jako Mojžíš máme zůstat pevní, jako bychom viděli Neviditelného.

Nyní církev bojuje. Musíme čelit světu, který je ve tmě, téměř celý propadlý modlářství. Přichází však den, kdy bitva bude vybojována a vítězství dobyto. Boží vůle bude plněna na zemi, tak jako se uskutečňuje v nebi. Spasení lidé nebudou znát jiný zákon než zákon nebe. Všichni budou tvořit jednu šťastnou rodinu a budou oděni rouchem chval a vděčnosti — rouchem Kristovy spravedlnosti. Celá příroda ve své nezměrné kráse vzdá Bohu chválu a úctu. Svět bude ozářen nebeským světlem. Měsíc bude svítit jako slunce a sluneční světlo bude sedmkrát silnější, než je tomu nyní. Život bude plynout v radosti. Nad zemí budou zpívat jitřní hvězdy a Boží synové budou jásat. Bůh a Kristus společně řeknou: „Už nebude hřích, už více nebude smrt.“

Tento pohled na budoucí slávu, tyto scény vylíčené Bohem, by měly být Božím dětem drahé.

Postavte se na práh věčnosti a naslouchejte laskavému uvítání, kterého se dostane těm, kdo během svého života spolupracovali s Kristem a kdo pokládali za přednost a čest, že pro něj mohou trpět. Spolu s anděly budou klást své koruny k nohám Vykupitele a budou volat: „Hoden je Beránek, ten obětovaný, přijmout moc, bohatství, moudrost, sílu, poctu, slávu i dobrořečení… Tomu, jenž sedí na trůnu, i Beránkovi dobrořečení, čest, sláva i moc na věky věků!“ (Zj 5,12.13)

Pak se vykoupení setkají s těmi, kdo je přivedli ke vzkříšenému Spasiteli. Spolu s nimi budou chválit Toho, který zemřel, aby mohli dostat život, který pochází od Boha. Boj je dokončen. Všechna soužení a zápasy skončily. Nebesy znějí písně vítězství, když vykoupení stojí kolem Božího trůnu. Všichni radostně zpívají refrén: „Hoden je Beránek, ten obětovaný,“ který nás vykoupil Bohu.

„Potom jsem viděl, hle, tak veliký zástup, že by ho nikdo nedokázal sečíst, ze všech ras, kmenů, národů a jazyků, jak stojí před trůnem a před tváří Beránkovou, oblečeni v bílé roucho, palmové ratolesti v rukou. A volali velikým hlasem: ‚Díky Spasiteli, Bohu našemu, sedícímu na trůnu, a Beránkovi.‘“ (Zj 7,9.10)

„To jsou ti, kteří přišli z velikého soužení a vyprali svá roucha a vybílili je v krvi Beránkově. Proto jsou před trůnem Božím a slouží mu v jeho chrámě dnem i nocí; a ten, který sedí na trůnu, bude jim záštitou. Již nebudou hladovět ani žíznit, ani slunce nebo jiný žár jim neublíží, neboť Beránek, který je před trůnem, je bude pást a povede je k pramenům vod života. A Bůh jim setře každou slzu s očí.“ (Zj 7,14-17) „A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude — neboť co bylo, pominulo.“ (Zj 21,4)

Potřebujeme mít stále před svým zrakem neviditelné skutečnosti. Jen tak budeme schopni správně ocenit věčné a časné věci. Jen to nám dá sílu ovlivňovat druhé k lepšímu životu.

NA HOŘE S BOHEM

Bůh nás vybízí: „Vystupte ke mně na horu.“ Dříve než se Mojžíš mohl stát Božím nástrojem k vysvobození Izraele, potřeboval strávit čtyřicet let v horské samotě ve společenství s Bohem. Než odešel s Božím poselstvím k faraónovi, mluvil s andělem v hořícím keři. Než mu jako představiteli lidu byl dán Boží zákon, Bůh ho povolal na horu, aby spatřil jeho slávu. Než vykonal spravedlnost nad modloslužebníky, byl postaven do skalní rozsedliny a Pán řekl: „Vyslovím před tebou jméno Hospodin.“ (Ex 33,19) „Když Hospodin kolem něho přecházel, zavolal: ‚Hospodin, Hospodin! Bůh plný slitování a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný a věrný; …který viníka nenechává bez trestu.‘“ (Ex 34,6.7) Než Mojžíš zemřel a byl zbaven břemene zodpovědnosti za Izrael, Bůh ho povolal na vrchol Pisgy a ukázal mu krásu zaslíbené země.

Dříve než byli učedníci vysláni, pozval je Ježíš, aby s ním vystoupili na horu. Až poté, co učedníci prožili se Spasitelem poslední večeři, setkání na hoře v Galileji a loučení na Olivové hoře, kde slyšeli zaslíbení andělů, až poté, co se spolu modlili a rozjímali v horní místnosti, nastaly slavné letnice.

Když se Ježíš připravoval k nějaké velké zkoušce nebo nějaké důležité práci, uchyloval se do samoty hor a trávil tam noc na modlitbách se svým Otcem. Než povolal apoštoly, strávil celou noc na modlitbách. Teprve pak následovalo jeho kázání na hoře blahoslavenství, proměnění, nespravedlivý proces v soudní síni, smrtelný zápas na kříži a slavné vzkříšení.

PŘEDNOST MODLITBY

I my si musíme vyhradit čas k přemýšlení nad Písmem a modlitbě, abychom se duchovně osvěžili. Nepřikládáme modlitbě takovou váhu, jak bychom měli, a podceňujeme její účinnost. Modlitba a víra dokážou to, co nedokáže žádná moc na světě. Jen málokdy se ocitáme dvakrát v téže situaci. Stále se dostáváme do nových okolností a procházíme novými zkouškami, v nichž nám minulé zkušenosti nemohou být dostatečným vodítkem. Musíme proto vždy dbát na světlo, které přichází od Boha.

Kristus znovu a znovu posílá poselství těm, kdo naslouchají jeho hlasu. Spící učedníci neslyšeli Ježíšův hlas, když v noci smrtelně zápasil v Getsemanské zahradě. Měli nejasný pocit, že jsou přítomni andělé. Ztratili však ze zřetele moc a slávu dané situace. Kvůli své dřímotě a netečnosti přišli o výjevy, které by je posílily, aby obstáli v příštích hrozných událostech. I dnes právě ti, kteří potřebují Boží pokyny nejvíce, je často nedostanou, protože nejsou ve spojení s nebem.

Abychom mohli zvítězit nad pokušeními, kterým jsme denně vystavováni, potřebujeme se nutně modlit. Nebezpečí číhá na každém kroku. Pokušení jsou vystaveni zvláště ti, kdo se snaží zachránit druhé z hříchu a záhuby. Jsou ve stálém styku se zlem, a proto se musí pevně přimknout k Bohu, aby mu sami nepodlehli. Lidé pomalu, ale jistě sestupují z bezpečného území až na dno. Rozhodnutí, které člověk udělá v jediném okamžiku, může určit jeho věčný úděl. Jediný hřích, nad kterým nezvítězíme, nás zbaví ochrany. Jediný zlozvyk, proti němuž se rozhodně nepostavíme, se postupně stane ocelovým řetězem, který nás úplně spoutá.

Mnozí lidé jsou ve chvílích pokušení ponecháni sami sobě, protože nemají stále před očima Pána. Připustíme-li, aby náš vztah s Bohem byl narušen, připravíme se tím o ochranu. Ani všechny dobré úmysly a správná předsevzetí vám nepomohou zvítězit nad zlem. Musíte se modlit. Vaše prosby nesmějí být povrchní, příležitostné a náhodné. Musí být opravdové, vytrvalé a stálé. Není vždycky zapotřebí při modlitbě klečet. Zvykněte si mluvit se Spasitelem, ať jste doma, na procházce nebo v zaměstnání. Proste neustále Boha v tiché modlitbě o pomoc, světlo, sílu a poznání. Ať je každý náš dech modlitbou.

Jako Boží spolupracovníci se musíme stýkat s lidmi tam, kde jsou. Věnujme se i těm, kteří žijí v duchovní tmě, utápějí se v neřestech nebo jsou zkažení. Upíráme-li svou mysl k Tomu, který je naším sluncem a štítem, pak zlo, které nás obklopuje, nás neušpiní. Budeme-li při své práci na záchraně lidí, kteří se ženou do záhuby, důvěřovat Bohu, nebudeme zahanbeni. Kristus v srdci a Kristus v životě — to je naše bezpečí. Ovzduší jeho přítomnosti nás naplní odporem ke všemu, co je špatné. Náš duch se tak ztotožní s jeho duchem, že s ním budeme zajedno v myšlení a úmyslu.

Vírou a modlitbou se kdysi slabý a hříšný Jákob stal silným v Bohu. Právě tak i vy se můžete stát muži a ženami, kteří mají vysoký a ušlechtilý cíl, žijí šlechetně a nedají se žádným způsobem odvést od pravdy, práva a spravedlnosti. Všichni lidé jsou pod tlakem bezodkladných starostí, břemen a povinností. Avšak čím náročnější je vaše postavení a čím větší vaše odpovědnost, tím naléhavěji potřebujete Ježíše.

Je vážnou chybou, jestliže se nezúčastňujete bohoslužebných shromáždění. Neměli bychom podceňovat navštěvování bohoslužeb. Ti, kdo pečují o nemocné, často nemohou využít této přednosti. Není-li však jejich péče právě nezbytně nutná, návštěvu modlitebny by neměli zanedbávat.

Sloužíme-li nemocným, závisí úspěch naší práce — více než v jakékoli jiné činnosti — na duchu odevzdání a obětavosti, s jakým toto dílo konáme. Ti, kdo nesou odpovědnost, musí chodit do prostředí, kde na ně bude hluboce působit Boží Duch. Musíte mnohem více než druzí toužit po pomoci Ducha svatého a po poznání Boha, neboť vaše postavení je odpovědnější než postavení druhých.

V naší práci je velmi potřebné, aby se projevovaly praktické výsledky našeho spojení s Bohem. Měli bychom na svém životě ukazovat, že jsme našli klid a odpočinek ve Spasiteli. Kristův pokoj v srdci bude vyzařovat z tváře. Dá hlasu přesvědčivou sílu. Společenství s Bohem zušlechtí povahu a život. Lidé na nás poznají, tak jako na prvních učednících, že jsme bývali s Ježíšem. To dodá tomu, kdo pracuje pro Boha, sílu, jakou mu nemůže dát nic jiného. O tuto sílu se nesmí dát připravit.

V životě potřebujeme prožívat obojí. Musíme přemýšlet i jednat, tiše se modlit i opravdově pracovat. Síla plynoucí ze společenství s Bohem a opravdové úsilí cvičit mysl v přemýšlení a uvažování nás připraví pro každodenní povinnosti a způsobí, že zůstaneme i za nejtěžších okolností klidní.

BOŽSKÝ RÁDCE

Mnozí lidé si myslí, že když se dostanou do těžkostí, je nejlepší obrátit se k nějakému příteli, sdělit mu své problémy a požádat ho o pomoc. V těžkých situacích malomyslnějí a jejich životní cesta se jim zdá temná. Po celou tu dobu však vedle nich stojí Divuplný rádce a zve je, aby mu důvěřovali. Ježíš, který je schopen unést každé naše břemeno, říká: „Pojďte ke mně a já vám dám odpočinutí.“ Máme se tedy místo na Krista obracet na nespolehlivé lidi, kteří jsou závislí na Bohu právě tak jako my?

Možná pociťujete nedostatky ve své povaze a uvědomujete si, jak nepatrné jsou vaše schopnosti ve srovnání s velikostí daného díla. I kdybyste však měli největší inteligenci, jaká kdy byla člověku dána, pro vaši práci by byla nedostatečná. Náš Pán a Spasitel říká: „Beze mne nemůžete činit nic.“ (J 15,5) Výsledek veškerého našeho konání spočívá v Božích rukou. Ať se stane cokoli, spolehněte na něho pevnou, vytrvalou vírou.

Všechno, co děláte v zaměstnání, při zábavě, ve volném čase a v manželství, dělejte s vážnou, opravdovou modlitbou. Ukážete tím, jak ctíte Boha, a Bůh poctí vás. Jestliže jste ztratili odvahu, modlete se. Jste-li malomyslní, nemluvte o tom s lidmi. Neztěžujte cestu druhým. Řekněte však všechno Ježíši. Vztáhněte ruce po pomoci. Ve své slabosti se uchopte Boží síly. Žádejte o pokoru, moudrost, odvahu a větší víru, aby vám zazářilo Boží světlo a abyste se radovali v jeho lásce. 

ODEVZDÁNÍ SE A VÍRA

Jsme-li pokorní a litujeme-li svých hříchů, stojíme tam, kde se nám Bůh může a chce zjevit. Velmi ho těší, když mu připomínáme minulé projevy jeho milosti a požehnání jako důvod, proč by nám měl udělit větší požehnání. Chce udělat víc než jen splnit očekávání těch, kdo v něj plně věří. Pán Ježíš přesně ví, co jeho děti potřebují. Ví, kolik Boží moci použijeme pro dobro svých bližních. Dá nám všechno, co použijeme k prospěchu druhých a ke svému vlastnímu zušlechtění.

Musíme méně věřit sobě, že jsme schopni sami něco vykonat. Důvěřujme více v to, co Pán může udělat pro nás a skrze nás. Nepracujeme totiž na vlastním díle. Konáme Boží dílo. Podřiďte svou vůli a svou cestu Bohu. Nic si nevyhrazujte pro sebe. Nedělejte žádný kompromis se svým já. Poznejte, co to znamená být svobodný v Kristu.

Pouhý poslech sobotních kázání, opětovné čtení Bible nebo její výklad verš za veršem neprospěje nám ani těm, kteří nás poslouchají, nepromítneme-li pravdy Bible do svého života. Rozum, vůle a city se musí podřídit vlivu Božího slova. Pak se nařízení Písma stanou působením Ducha svatého životními zásadami.

Prosíte-li Pána, aby vám pomohl, vyjádřete úctu ke svému Spasiteli tím, že uvěříte, že jeho požehnání dostanete. Je nám k dispozici veškerá moc a všechna moudrost. Musíme o ně jen požádat.

Choďte neustále v Božím světle. Přemýšlejte ve dne v noci o Boží povaze. Tak poznáte jeho krásu a budete se radovat z jeho dobroty. Vaše srdce bude hořet jeho láskou. Bude vám, jako byste byli neseni mocnými pažemi. V Boží síle a jeho světle pochopíte a vykonáte více, než jste si kdy představovali.

„ZŮSTAŇTE VE MNĚ“

Kristus nás vyzývá: „Zůstaňte ve mně, a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li při kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li ve mně… Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic… Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li má slova ve vás, proste, oč chcete, a stane se vám. Tím bude oslaven můj Otec, když ponesete hojné ovoce a budete mými učedníky.

Jako si Otec zamiloval mne, tak jsem si já zamiloval vás. Zůstaňte v mé lásce… Ne vy jste vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo; a Otec vám dá, oč byste ho prosili v mém jménu.“ (J 15,4-16)

„Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou.“ (Zj 3,20)

„Tomu, kdo zvítězí, dám jíst ze skryté many; dám mu bílý kamének, a na tom kaménku je napsáno nové jméno, které nezná nikdo než ten, kdo je dostává.“ (Zj 2,17) 

„Tomu, kdo zvítězí, dám hvězdu jitřní.“ (Zj 2,28) „Napíšu na něj jméno svého Boha a jméno jeho města… i jméno své nové.“ (Zj 3,12)

„JEN TO MOHU ŘÍCI“

Ten, kdo věří v Boha, bude moci spolu s Pavlem říci: „Všecko mohu v Kristu, který mi dává sílu.“ (Fp 4,13) Ať jsme se v minulosti dopustili jakýchkoli chyb, ať jsme prožili jakékoli neúspěchy, můžeme se s Boží pomocí nad ně povznést. Můžeme vyznat s apoštolem:

„Jen to mohu říci: zapomínaje na to, co je za mnou, upřen k tomu, co je přede mnou, běžím k cíli, abych získal nebeskou cenu, jíž je Boží povolání v Kristu Ježíši.“ (Fp 3,13.14)

Zdroj informací

Život naplněný pokojem a Bible

Diskuse

Žádný komentář dosud nebyl vložen

Podpořte BibleTV

Pomozte nám financovat realizaci a další rozvoj internetové televize BibleTV

Číslo účtu: 1725482339 / 0800

Přihlášení

Facebook

Page generated in 1.1322 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál