Povzbuzující prostředky a narkotika

Unavené nervy nepotřebují dráždidla a přepínání, ale klid a odpočinek.

Pod pojem povzbuzující a omamné prostředky zařazujeme velké množství látek, které se sice používají jako potrava nebo nápoj, avšak dráždí žaludek, otravují krev a vzrušují nervy. Jejich požívání je bezesporu škodlivé. Lidé vyhledávají vzrušení, které jim takovéto látky poskytují, protože jejich požití přináší na určitou dobu příjemné pocity. Avšak vždy přicházejí důsledky. Užívání nepřirozených povzbuzujících prostředků vede vždy k nestřídmosti, což zapříčiňuje tělesnou degeneraci a rozklad.

KOŘENÍ

V dnešní uspěchané době platí, že čím prostší strava, tím lepší. Koření je ve své podstatě škodlivé. Hořčice, pepř, různá pikantní koření, octové a silně nasolené nálevy a jiné podobné věci dráždí žaludek a způsobují, že krev zvyšuje teplotu a znečišťuje se. Často bývá zobrazován zanícený žaludek alkoholika jako ilustrace toho, k čemu vede pití alkoholických nápojů. Podobné zanícení vyvolává požívání velmi dráždivého koření. Prostá strava pak záhy nedokáže uspokojit chuť. Organizmus pociťuje nedostatek a neodolatelnou touhu po něčem ještě dráždivějším.

ČAJ A KÁVA

Čaj *působí jako povzbuzující prostředek a do určité míry vyvolává intoxikaci. Podobný účinek má káva a mnohé další oblíbené nápoje. Nejprve přinese osvěžení. Jsou podrážděny nervy žaludku a ty toto podráždění přenášejí do mozku. Mozek vzápětí vydá pokyn k zvýšení činnosti srdce a celého organizmu. Únava mizí a zdá se, že přibývá sil. Zbystří se pozornost a oživí se obrazotvornost.

* Nemyslí se zde bylinkové čaje, ale čaje, které obsahují různé škodlivé látky, jako např. kofein nebo tein. Týká se to čaje ruského, čínského apod. — Poznámka překladatele

Pro tyto účinky se mnozí lidé domnívají, že čaj nebo káva jim dělají velmi dobře. To je však omyl. Čaj ani káva nedodávají organizmu žádnou výživu. Jejich účinek se projeví ještě dříve, než dojde k jejich strávení a vstřebání. Co se jevilo jako posílení, je ve skutečnosti pouze nervovým podrážděním. Když pomine vliv dráždidla, zmizí i nepřirozená síla. Výsledkem je odpovídající stupeň malátnosti a slabosti.

Trvalé užívání těchto látek, které dráždí nervy, má za následek bolesti hlavy, nespavost, bušení srdce, poruchy trávení, třesení rukou a mnohé další neblahé jevy, neboť tyto látky ničí životní síly. Unavené nervy nepotřebují dráždidla a přepínání, ale klid a odpočinek. Příroda potřebuje čas, aby znovu obnovila vyčerpané síly. Jsou-li její síly podněcovány užíváním povzbuzujících prostředků, dá se sice po určitou dobu dosáhnout většího výkonu, ale stálým užíváním těchto prostředků se organizmus oslabuje a pak je čím dál obtížnější mobilizovat síly k žádoucímu výkonu. Je stále těžší odolat potřebě povzbuzujících prostředků, až je vůle přemožena a zdá se, že nad touto nepřirozenou touhou nelze zvítězit. Tělo vyžaduje stále silnější a silnější povzbuzující prostředky, až vyčerpaný organizmus vypoví poslušnost.

ZLOZVYK KOUŘENÍ

Tabák je pomalu působící, zákeřný a velice zhoubný jed. Ať je užíván v jakékoli podobě, vždy se nepříznivě projeví na tělesné soustavě. Je tím nebezpečnější, že jeho účinky jsou pomalé a zpočátku sotva patrné. Dráždí a posléze ochromuje ner vy. Oslabuje a zatemňuje rozum. Čas to má na nervy silnější úči nek než opojný nápoj. Je totiž zákeřnější a orga niz mus se těžko zbavuje jeho stop. Užívání tabáku vyvolává touhu po opojném nápoji a v mnoha případech spolupůsobí při vytváření návyku na pití alkoholických nápojů.

Kouření je nevhodné a nákladné. Znečišťuje a zneucťuje kuřáka a je nepříjemné pro ostatní. Na lidi oddané tomuto zlozvyku narazíte všude. Sotva se vám podaří projít zástupem lidí, aniž byste nebyli nuceni vdechovat jedovatý cigaretový kouř. Je nepříjemné a nezdravé zdržovat se v železničním voze nebo v místnosti, kde je ovzduší prosyceno výpary z alkoholu a tabáku. Když už si lidé nedají říci a otravují těmito jedy sami sebe, je to jejich škoda. Ale jakým právem kazí vzduch, který musí dýchat druzí?

Dětem a mladým lidem kouření nesmírně škodí. Nezdravé zvyky minulých generací neblaze postihují dnešní mladou generaci. Duševní zaostalost, snížení tělesné výkonnosti, slabé nervy a nepřirozené chutě se přenášejí jako odkaz z rodičů na děti. Zlozvyky, v nichž děti pokračují, narůstají a přinášejí trvalé zlé následky. Tomu je nutno ve značné míře přičíst zhoršování tělesného, duševního a mravního stavu, které vzbuzuje takové obavy.

Chlapci začínají kouřit již ve velmi útlém věku. Zlozvyk kouření osvojený v době, kdy tělo a mysl jsou zvlášť vnímavé k jeho účinkům, podrývá tělesnou sílu, oslabuje tělo, otupuje mysl a kazí morálku.

Jak je však možné učit děti a mládež, že kouření je špatné, když jim ro diče, učitelé a duchovní dávají špatný příklad? A tak můžete vidět už malé kluky, jak kouří cigarety. Když jim kvůli tomu domlouváte, říkají: „Můj tatínek taky kouří.“ Poukazují na du chovní a vedoucí nedělní školy a říkají: „Oni také kouří. Jak mi to může uškodit, když to dělají i oni?“ Mnozí stoupenci protialkoholického hnutí jsou sami závislí na tabáku. Jaký vliv mohou mít takoví lidé v boji proti nestřídmosti?

Vyzývám ty, kdo tvrdí, že věří Božímu slovu a poslouchají ho: Můžete jako křesťané holdovat zlozvyku, který ochromuje vaše rozumové síly a připravuje vás o schopnost správně chápat věčné skutečnosti? Smíte denně olupovat Boha o službu, která mu náleží? Můžete okrádat své bližní o pomoc, kterou byste jim mohli poskytnout? Můžete je ochuzovat o svůj dobrý příklad?

Zvážili jste odpovědnost, kterou máte před lidmi jako Boží správcové? Kolik peněz vydáváte za kouření? Spočítejte si, kolik jste už ve svém životě takto utratili. Jakou částku jste spotřebovali na uspokojování tohoto svého škodlivého návyku v porovnání s tím, co jste dali na dobročinné účely a na akce, při nichž se lidé seznamují s radostným poselstvím o záchraně v Ježíši Kristu? Tabák nikdo nepotřebuje. Spousta lidí však strádá nedostatkem prostředků, které byly kouřením víc než promarněny. Nezneužíváte tím Boží dary? Neproviňujete se tím, že okrádáte Boha a své bližní? „Či snad nevíte, že… nepatříte sami sobě? Bylo za vás zaplaceno výkupné. Proto svým tělem oslavujte Boha.“ (1 K 6,19.20)

ALKOHOL

„Víno je posměvač, opojný nápoj
je křikloun,
kdo při nich blouzní, ten
moudrý není.“
(Př 20,1)

„Komu zbude
‚Ach‘ a komu ‚Běda‘?
Komu sváry? Komu plané řeči?
Komu zbytečné modřiny?
Komu zkalený zrak?
Těm, kdo se zdržují u vína,
kdo chodí okoušet
kořeněný nápoj.
Nehleď na víno, jak se rdí,
jak jiskří v poháru.
Vklouzne hladce
a nakonec uštkne jako had
a štípne jako zmije.“
(Př 23,29-32)

Lidská ruka nikdy nenačrtla sugestivnější obraz ponížení a otroctví člověka, který se stal obětí opojného nápoje. Je zotročen a pokořen. I když si uvědomí svou bídu, nemá sílu vymanit se z pasti. „Vyhledá to zas a zase.“ (Př 23,35)

Neblahé následky opojných nápojů na alkoholika není třeba dokazovat. Všude je možno spatřit otupělé trosky s kalným zrakem — lidi, za něž zemřel Kristus a nad nimiž pláčou andělé. Jsou skvrnou naší vychvalované civilizace. Jsou hanbou, kletbou a nebezpečím každé země.

Kdo může vylíčit bídu, ubohost a zou falství, které se skrývají v rodině alkoholika? Představte si dobře vychovanou, citlivou, kultivovanou a jemnou ženu, která je spojena manželským svazkem s člověkem, kterého pití mění v opilce nebo výtržníka. Představte si děti oloupené o teplo a bezpečí domova, o výchovu a vzdělání, děti, které žijí v hrůze před tím, na něhož by měly být hrdé a jenž by měl být jejich záštitou. Tyto děti jsou vrženy do světa, v němž nesou znamení hanby a často i dědičné zatížení způsobené opilcovou závislostí.

Pomyslete na strašné katastrofy, k nimž každodenně dochází vinou alkoholu. Zaměstnanec na dráze zapomene obsloužit semafor nebo správně nepochopí daný signál. Přijede vlak, dojde ke srážce a mnoho lidí přijde o život. Nebo se potopí loď a cestující i posádka najdou hrob ve vlnách. Při vyšetřování vyjde najevo, že člověk, který je za to zodpovědný, byl pod vlivem alkoholu. Kolik alkoholu si člověk může dopřát, aby přitom mohl být bezpečně zodpovědný za životy lidí? Můžeme mu důvěřovat jedině tehdy, jestliže se alkoholického nápoje vůbec nenapije.

NÁPOJE S NIŽŠÍM OBSAHEM ALKOHOLU

Lidé, kteří zdědili náklonnost k nepřirozeným povzbuzujícím prostředkům, by neměli mít v dohledu ani na dosah víno, pivo nebo kvašený jablečný mošt. Tím jsou totiž neustále vystavováni pokušení. Sladký jablečný mošt pokládají mnozí za neškodný a bez rozpaků ho nakupují. Jestliže však šťáva nebyla pečlivě připravena, zůstane sladká jen krátkou dobu. Pak začne kvasit. Ostrá chuť, kterou poté získá, ji činí pro mnohé lidi ještě přitažlivější a konzument nerad přizná, že se z moštu stal alkoholický, zkvašený nápoj.

Zdraví ohrožuje dokonce i používání sladkého jablečného moštu, jak je obvykle vyráběn. Kdyby lidé mohli vidět to, co v moštu, který kupují, odhaluje mikroskop, málokdo by ho chtěl pít. Výrobci jablečného moštu určeného pro trh často dostatečně nedbají na kvalitu použitého ovoce a lisují šťávu z červivých a nahnilých jablek. Lidé, které by ani nenapadlo použít nějakým způsobem špatná, shnilá jablka, pijí s požitkem mošt vyrobený z takových jablek. Mikroskop však ukazuje, že ani čerstvě vylisovaný se tento příjemný nápoj naprosto nehodí k pití.*

Člověk se opije právě tak vínem, pivem a zkvašeným jablečným moštem jako silnějšími alkoholickými nápoji. Pití těchto slabších nápojů probouzí chuť na nápoje silnější, a tak se vytváří návyk na alkohol. Mírné pití je školou, v níž se člověk vychovává pro dráhu alkoholika. Působení těchto slabých alkoholických nápojů je tak zákeřné, že jejich konzument vstoupí na cestu notorického alkoholizmu dříve, než si toto nebezpečí uvědomí.

Někteří lidé, kteří nikdy nebyli považováni za skutečné opilce, jsou stále pod vlivem slabých alkoholických nápojů. Jsou jako v horečce, nestálí v myšlení, nevyrovnaní. Domnívají se, že si sami sebou mohou být jisti, a tak v tom pokračují, až prolomí všechny zábrany a obětují všechny zásady. Jsou podkopána i ta nejsilnější předsevzetí a ani nejvážněji míněné úmysly nejsou schopny udržet zkaženou chuť pod kontrolou rozumu.

Bible nikde neschvaluje pití opojného vína. Víno, které Kristus udělal z vody na svatební hostině v Káně, byla přírodní šťáva z hroznů. To je ono „mladé víno, …nalezené v hroznu“, o němž Písmo říká: „Nemař jej, je v něm požehnání.“ (Iz 65,8)

Byl to vlastně Kristus, kdo ve Starém zákoně varoval Izrael: „Víno je posměvač, opojný nápoj je křikloun; kdo se v něm kochá, ten moudrý není.“ (Př 20,1) On sám neopatřil žádný takový nápoj. Satan svádí lidi k požitkářství, které zatemní rozum a otupí duchovní vnímavost. Kristus nás však učí, abychom ovládali své žádosti. Nikdy lidem nepředkládal něco, co by jim mohlo být pokušením. Celý jeho život byl příkladem sebezapření. Aby zlomil moc chuti, podstoupil ve čtyřicetidenním půstu na poušti nejtěžší zkoušku, v jaké kdy lidé mohli obstát. Byl to Kristus, kdo přikázal, aby Jan Křtitel nepil víno ani opojný nápoj. Byl to on, kdo nařídil podobnou zdrženlivost Manóachově ženě. Kristus nejednal v rozporu se svým vlastním učením. Nekvašené víno, které předložil svatebním hostům, byl zdravý a osvěžující nápoj. To je víno, které Spasitel a jeho učedníci pili při poslední večeři. To je víno, které se má vždy užívat při večeři Páně jako symbol Spasitelovy krve. Tento posvátný obřad má člověka občerstvit a dát mu život. Nemá s ním být spojeno nic, co by mohlo posloužit ke zlému.

Jak se mohou křesťané ve světle toho, co učí Písmo, co pozorujeme v přírodě a co nám říká i rozum o vlivu opojných nápojů, zabývat pěstováním chmele pro vaření piva nebo výrobou vína či kvašeného jablečného moštu pro trh? Jestliže milují svého bližního jako sebe sama, jak mohou napomáhat tomu, aby se mu do cesty nastavila past?

* V roce 1905, kdy byla tato kniha napsána, se jablečný mošt obvykle vyráběl způsobem, jak zde autorka popisuje. V místech, kde není kontrolována kvalita potravin, se možná i dnes jablečný mošt vyrábí takovým způsobem. Kde je však jablečný mošt vyráběn hygienicky, z dobrého, zdravého ovoce, není proti jeho užívání samozřejmě námitek. – Poznámka překladatele.

ODPOVĚDNOST RODIČŮ

Nestřídmost začíná často v rodině. Pojídáním bohaté nezdravé stravy se zažívací orgány oslabují a vytváří se chuť na stále dráždivější pokrmy. Tak se chuť vychovává k tomu, aby neustále toužila po něčem silnějším. Touha po dráždidlech je pak stále častější a je stále nesnadnější jí odolat. Organizmus je více či méně přiotráven a čím je slabší, tím větší je touha po těchto věcech. Jeden krok chybným směrem připravuje cestu pro další. Mnozí lidé, kteří by se nikdy neprovinili tím, že by na svůj stůl postavili víno nebo nějaký jiný alkoholický nápoj, zařazují do svého jídelníčku pokrmy, které vyvolávají takovou touhu po opojném nápoji, že jí lze jen těžko odolat. Zlozvyky v jídle a pití ničí zdraví a připravují cestu k návyku na alkohol.

Kdyby mohly být mladým lidem, kteří utvářejí a přetvářejí společnost, vštípeny správné zásady střídmosti, nebylo by zakrátko třeba bojovat za střídmost. Ať rodiče zahájí boj proti nestřídmosti ve svých vlastních rodinách. Ať učí své děti od nejútlejšího mládí zachovávat principy střídmosti. Pak mohou doufat v úspěch.

Maminky mají za úkol pomáhat svým dětem vytvářet si správné návyky a přirozenou chuť. Vychovávejte chuť. Učte děti ošklivit si povzbuzující prostředky. Rozvíjejte v nich mravní sílu k odolávání zlu, které je obklopuje. Veďte je k tomu, aby se nedaly ovlivnit druhými, aby se nepoddávaly špatným vlivům, ale aby samy ovlivňovaly druhé k dobrému.

OSOBNÍ ODPOVĚDNOST

Na potlačení nestřídmosti se vynakládá velké úsilí. Avšak mnoho úsilí nesměřuje ke skutečnému jádru problému. Stoupenci protialkoholického hnutí by si měli být vědomi špatných následků, které vyplývají z požívání nezdravé stravy, koření, čaje a kávy. Přejeme všem zastáncům abstinence mnoho úspěchů. Vyzýváme je však, aby se hlouběji zamysleli nad příčinami zla, proti němuž bojují, a aby byli v provádění reformy důslední.

Lidem je nutno připomínat, že správ ná rovnováha mentálních a mrav ních sil závisí ve velké míře na správném stavu tělesných orgánů. Veškerá narkotika a nepřirozené povzbuzující prostředky, které oslabují a ničí fyzické síly, vedou také ke snížení intelektuální a mravní úrovně. Nestřídmost je příčinou mravní zkaženosti světa. Uspokojováním zvrácené chuti ztrácí člověk sílu odolávat pokušení.

Zastánci střídmosti mají před sebou úkol vzdělat lidi v těchto zá sadách. Učte je, že užíváním povzbu zujících prostředků, které vybičovávají vyčerpaný organizmus k nepřirozené, křečovité činnosti, je ohroženo zdraví, charakter a dokonce i život.

Pokud jde o čaj, kávu, tabák a alkoholické nápoje, jediným bezpečným počínáním je nedotýkat se jich, neochutnávat je a nepřicházet s nimi do styku. Čaj, káva a jiné stimulující nápoje působí podobnou závislost jako alkoholické nápoje a tabák. Vzdát se jich je někdy právě tak těžké, jako je pro alkoholika obtížné zanechat pití. Ti, kdo se pokoušejí vzdát se těchto povzbuzujících prostředků, budou po nějakou dobu pociťovat slabost a budou bez nich strádat. Ale když vytrvají a zvítězí nad nutkáním, přestanou pociťovat, že jim to schází. Budou zřejmě potřebovat nějaký čas na to, aby se jejich organizmus zotavil ze škod, které utrpěl. Dejte mu však příležitost a tělo se opět sebere a bude konat své dílo účinně a dobře.