Principy a pravidla pro práci a podnikání

„Kdo žije bezúhonně, žije bezpečně.“ (Přísloví 10,9)

Bible představuje rady a principy, které člověk může využít v každé oblasti legálního podnikání. Tajemstvím pravého úspěchu je především pracovitost, poctivost, hospodárnost, střídmost a mravní čistota. O těchto principech mluví zvláště kniha Přísloví, pokladnice praktické moudrosti. Právě tam může i mnohý dnešní obchodník, řemeslník nebo manažer najít ta nejlepší doporučení pro sebe nebo pro své zaměstnance.

„Viděls muže, který je zběhlý ve svém díle? Před králi bude stávat; nebude stávat před bezvýznamnými.“ (Př 22,29)

„Každé trápení je k užitku, ale pouhé mluvení vede k nedostatku.“ (Př 14,23)

„Lenoch jen touží a ničeho nedosáhne, kdežto pilní se nasytí tukem“. „Vždyť pijan a žrout přijdou na mizinu, dřímota je oblékne v cáry.“ (Př 13,4; 23,21)

„Utrhač, kudy chodí, vynáší důvěrnosti, nezaplétej se tedy s mluvkou.“ (Př 20,19)

„Kdo se krotí v řeči, má správné poznání, kdo je klidného ducha, je rozumný člověk.“ „Je ctí pro muže upustit od sporu, kdejaký pošetilec jej však rozpoutává.“ (Př 17,27; 20,3)

„Nevcházej na stezku svévolníků, cestou zlých se neubírej.“ „Což může někdo chodit po žhavém uhlí, a nepopálit si nohy?“ (Př 4,14; 6,28) „Kdo chodívá s moudrými, stane se moudrým.“ (Př 13,20) „Kdo však miluje, přilne víc než bratr.“ (Př 18,24)

Všechny naše závazky k druhým lidem jsou vyjádřeny těmito Kristovými slovy: „Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi.“ (Mt 7,12) .

*****

Mnozí lidé by se vyhnuli finančním potížím a bankrotu, kdyby dbali na důrazná a častá varování, která se nacházejí v Písmu:

„Kdo se žene za bohatstvím, nezůstane bez trestu.“ (Př 28,20) „Jmění snadno nabyté se zmenšuje, kdežto kdo shromažďuje vlastní prací, tomu přibývá.“ (Př 13,11)

„Poklady dobývané zrádným jazykem jsou jen odvátý přelud těch, kdo vyhledávají smrt.“ (Př 21,6)

„Boháč panuje nad chudáky, dlužník se stává otrokem věřitele.“ (Př 22,7)

„Velmi zle dopadne ten, kdo se zaručil za cizího, kdežto kdo zaručování nenávidí, je v bezpečí.“ (Př 11,15) „Neposunuj dávné mezníky a nevstupuj na pole sirotků, neboť jejich zastánce je mocný, on povede jejich spor proti tobě.“ „Kdo utiskuje nuzného, aby mu přibylo, nebo kdo dává bohatému, bude mít nedostatek.“ „Kdo kope jámu, padne do ní, a kdo valí balvan, na toho se zvrátí.“ (Př 23,10.11; 22,16; 26,27)

Tyto principy podmiňují dobré fungování společnosti, světských i náboženských organizací. Právě tato moudrá pravidla chrání náš majetek i život. Za všechno, co umožňuje vzájemnou důvěru a spolupráci, vděčí svět Božímu zákonu, který je uveden v Božím slově a který je – i když značně zastřeně a téměř neznatelně – zapsán v srdcích lidí.

*****

„Zákon tvých úst je mi dražší než tisíce hřiven zlata nebo stříbra.“ (Ž 119,72) Tato slova žalmisty vyjadřují neměnnou pravdu, která platí nejen v náboženství, ale také ve světě podnikání. I dnes, v době bezohledného získávání peněz za každou cenu, stále všeobecně platí, že pro mladého člověka představuje bezúhonnost, píle, střídmost, čistota a šetrnost lepší kapitál než jakýkoli obnos peněz.

*****

Avšak i mezi lidmi, kteří uznávají tyto zásady, je jen málo těch, kdo přijímají hlavní princip, ze kterého tyto zásady vycházejí.

Základem bezúhonnosti a pravého úspěchu při podnikání je uznání skutečnosti, že Bůh je vlastníkem všeho. Stvořitel všech věcí je jejich původním majitelem a vše, co máme, nám svěřil, abychom to používali podle jeho instrukcí. To je povinnost každého člověka ve všech oblastech života. Ať už si to připouštíme nebo ne, jsme správci, které Bůh vybavil schopnostmi a svěřil jim různé úkoly.

Každému člověku Bůh dal „jeho práci“ (Mk 13,34) podle jeho schopností. Výsledky této práce pak přinesou nejen dobro jemu a jeho bližním, ale i čest samotnému Bohu.

Naše práce a zaměstnání je součástí velkého Božího plánu. Pokud je vykonáváme v souladu s jeho vůlí, On sám je zodpovědný za výsledky. Jsme „spolupracovníci na Božím díle“ (1 K 3,9) a naší úlohou je držet se věrně jeho nařízení. Pak není důvod k obavám. Píle, věrnost, pečlivost, šetrnost a prozíravost jsou schopnosti, které je třeba rozvíjet na nejvyšší možnou míru. Úspěšný výsledek však není závislý na našem snažení, ale na Božím zaslíbení. Jeho slovo, které živilo izraelský národ na poušti i Elijáše v období hladu, má i dnes stejnou moc: „Nemějte starost a neříkejte: co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat?... Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno.“ (Mt 6,31-33)

*****

Ten, kdo dává lidem schopnost získat bohatství, připojil k tomuto daru i určitý závazek. Ze všeho, co takto získáme, požaduje určitou část – desetinu, která patří jemu. „Všechny desátky země z obilí země a z ovoce stromů..., každý desátek ze skotu a bravu, každý desátý kus, bude svatý Hospodinu.“ (Lv 27,30.32) Slib, který dal kdysi Jákob v Bét-elu, ukazuje rozsah našich povinností: „A ze všeho, co mi dáš, odvedu ti poctivě desátky.“ (Gn 28,22)

„Přinášejte do mých skladů úplné desátky“ (Mal 3,10), požaduje Bůh. Není to výzva k projevům vděčnosti nebo štědrosti. Je to jednoduše otázka poctivosti. Desátek je jeho a on nás vybízí, abychom mu vrátili to, co mu patří.

„Od správců se nežádá nic jiného, než aby byl každý shledán věrným.“ (1 K 4,2). Jestliže je poctivost základním principem naší každodenní běžné práce a podnikání, není daleko důležitější ve vztahu k Bohu? Tento princip je základem všech ostatních.

*****

Jako správci svěřených prostředků máme zodpovědnost nejen vůči Bohu, ale také vůči lidem. Za všechny dary života vděčí celé lidstvo jen nekonečné lásce Vykupitele. Potrava, oděv, přístřeší, tělo, mysl i duše – to všechno vykoupila jeho krev. Tímto závazkem vděčnosti a služby nás Kristus spojil s našimi bližními. Vyzývá nás: „Služte v lásce jedni druhým.“ (Ga 5,13) „Cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.“ (Mt 25,40)

Apoštol Pavel přiznává, že se cítí být „dlužníkem Řeků i barbarů, vzdělaných i nevzdělaných“ (Ř 1,14). Také my jsme dlužníky. Všechno, čím byl náš život požehnán nad jiné, se stává závazkem vůči ostatním lidem, kterým můžeme být prospěšní.

Tento princip platí jak v soukromém životě, tak i na pracovišti. Nikdy bychom neměli zapomenout, že prostředky, se kterými zacházíme, nejsou naše vlastní. Jsme pouze správci, kterým byly svěřeny. Na našem správném zacházení s nimi závisí blaho našich bližních i náš vlastní úděl v tomto i v budoucím životě.

*****

„Někdo rozdává a přibývá mu stále, kdežto ten, kdo je skoupý, mívá nedostatek.“ „Pouštěj svůj chléb po vodě, po mnoha dnech se s ním shledáš.“ „Duše štědrá bude nasycena tukem, a kdo občerstvuje, bude též občerstven.“ (Př 11,24; Kaz 11,1; Př 11,25)

„Neštvi se za bohatstvím... Jen letmo na ně pohlédneš, už není! Vždycky si opatří křídla, jak orel odlétne k nebi.“ (Př 23,4.5) „Dávejte a bude vám dáno; dobrá míra, natlačená, natřesená, vrchovatá vám bude dána do klína. Neboť jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám.“ (L 6,38)

*****

„Cti Hospodina ze svého majetku i prvotinami z celé své úrody! Bohatě se naplní tvé sýpky, moštem budou přetékat tvé kádě.“ (Př 3,9.10)

„Přinášejte do mých skladů úplné desátky. Až bude ta potrava v mém domě, pak to se mnou zkuste, praví Hospodin zástupů: Neotevřu vám snad nebeské průduchy a nevyleji na vás požehnání? A bude po nedostatku. Kvůli vám se obořím na škůdce, aby vám nekazil plodiny země, abyste na poli neměli neplodnou vinnou révu, praví Hospodin zástupů. Všechny národy vám budou blahořečit a stanete se vytouženou zemí, praví Hospodin zástupů.“ (Mal 3,10-12)

„Jestliže se budete řídit mými nařízeními, dbát na má přikázání a plnit je, dám vám ve vhodném čase vydatné deště, země vydá svůj výnos a stromoví na poli ponese ovoce. Výmlat bude trvat až do vinobraní a vinobraní zas až do setby. Najíte se svého pokrmu dosyta a budete sídlit ve své zemi bezpečně. Zemi daruji pokoj a nikdo vás nebude děsit.“ (Lv 26,3-6)

„Hledejte právo, zakročte proti násilníku, dopomozte k právu sirotkovi, ujímejte se pře vdovy.“ „Blaze tomu, kdo má pochopení pro nuzného, Hospodin ho ve zlý den zachrání. Hospodin ho bude ochraňovat, zachová mu život, bude mu na zemi blaze. Zvůli nepřátel ho nevydávej!“ „Hospodinu půjčuje, kdo se nad nuzným smilovává, on mu odplatí jeho dobročinnost.“ (Iz 1,17; Ž 41,2.3; Př 19,17)

Ten, kdo investuje tímto způsobem, si ukládá dvojitý poklad. Kromě toho, který tu nakonec bude muset zanechat, shromažďuje i bohatství, které mu zůstane navždy – je to poklad charakteru, který je tím nejcennějším vlastnictvím na zemi i v nebi.

ČESTNÉ JEDNÁNÍ

„Hospodinu jsou známy dny bezúhonných, jejich dědictví potrvá věčně. V čase zlém nebudou zahanbeni, najedí se dosyta i za dnů hladu.“ (Ž 37,18.19)

„Ten, kdo žije bezúhonně, ten, kdo jedná spravedlivě, ten, kdo ze srdce zastává pravdu..., nemění, co odpřisáhl, byť i ke své škodě...“ „Ten, kdo třepe rukama, že nevezme úplatek ,... kdo zavírá oči, aby nepřihlížel ke zlu, ten bude přebývat na výšinách; ...bude mu dán chléb, vody mu potečou neustále. Tvoje oči uzří krále v jeho kráse, spatří zemi rozprostírající se do dálky.“ (Ž 15,2-4; Iz 33,15-17)

Bůh nechal zaznamenat ve svém Slově příběh úspěšného člověka – muže, který vedl opravdu úspěšný život a vážili si jej v nebi i na zemi.

Sám Jób vzpomínal na to, jaké to bylo: „Za dnů mé svěžesti, kdy můj stan byl místem důvěrného rozhovoru s Bohem, kdy ještě Všemocný byl při mně a kolem mne moje čeleď... Když jsem procházel branou vzhůru k městu, abych na náměstí zaujal své místo, mladíci, jak mě viděli, ztichli, kmeti povstávali a zůstali stát, velmoži se vystříhali řečí, kladli si na ústa ruku, hlas vévodů tichl...“

„Čí ucho o mně slyšelo, ten mi blahořečil, a oko, které mě vidělo, svědčilo pro mě, že jsem utištěného zachránil, když volal o pomoc, i sirotka, který neměl, kdo by mu pomohl. Žehnání hynoucího se snášelo na mne a srdce vdovy jsem pohnul k plesání. Oblékal jsem spravedlnost, to byl můj oděv; jak říza a turban bylo mi právo. Slepému jsem byl okem a kulhavému nohou, ubožákům jsem byl otcem, spor neznámých jsem rozsuzoval... Cizinec nezůstával přes noc venku, pocestnému jsem otvíral dveře.“

„Poslouchali mě a na mě čekávali, umlkali při mé radě; po mém slovu už nic neměnili, má řeč na mě kanula jak rosa. Čekávali na mě jako na déšť, otvírali ústa jak po jarním dešti. Usmíval jsem se na ně, když ztráceli víru, a oni neodmítali světlo mé tváře. Když jsem volil cestu k nim, seděl jsem v čele, bydlel jsem jako král mezi houfy, jako ten, kdo těší truchlivé.“ ( Jb 29,4-16; 31,32; 29,21-25)

„Hospodinovo požehnání obohacuje a trápení s sebou nepřináší.“ (Př 10,22)

Na jiném místě Moudrost volá: „Bohatství a čest jsou u mne, ustavičný dostatek i spravedlnost.“ (Př 8,18)

Bible ukazuje i následky toho, když se v našem vztahu s Bohem i s druhými odkloníme od těchto principů. Lidem, kterým svěřil své dary, ale oni nedbají na jeho požadavky, říká:

„Vezměte si k srdci své cesty! Sejete mnoho, a sklízí se málo. Jen jezte, nenasytíte se; jen pijte, žízeň neuhasíte; jen se oblékejte, nezahřejete se. Kdo se dává najmout za mzdu, ukládá ji do děravého váčku... Pachtíte se za mnoha věcmi a máte z toho málo. Co přinesete domů, já rozvěji.“

„Když někdo přišel k hromadě obilí pro dvacet měr, bylo na ní jen deset. Když někdo přišel k lisu, aby nabral z kádě padesát měr, bylo v ní jen dvacet.“ „Proč se to děje? je výrok Hospodina zástupů. Protože můj dům je v troskách.“ „Smí člověk okrádat Boha? Vy mě okrádáte. Ptáte se: ‚Jak tě okrádáme?‘ Na desátcích a na obětech pozdvihování.“ „Proto nebe nad vámi zadrželo rosu a země zadržela svoji úrodu.“ (Ag 1,5-9; 2,16; Mal 3,8; Ag 1,10)

„Protože hanebně vydíráte nuzáka..., mohli jste si vybudovat domy z kvádrů, bydlet v nich však nebudete; vysadili jste si skvělé vinice, avšak víno z nich pít nebudete.“ „Hospodin na tebe pošle prokletí, zděšení a zmar ve všem, k čemu přiložíš ruku.“ „Tvoji synové a tvé dcery budou vydány jinému lidu; tvé oči se na to budou dívat, po celé dny se budou pro ně rozplývat v slzách, ale nic nezmůžeš.“ (Am 5,11; Dt 28,20.32)

„Tak ten, kdo nabude bohatství nespravedlivě, v půlce života je opustí a skončí jako bloud.“ ( Jr 17,11)

Všechny naše účty a obchodní transakce jsou podrobeny pečlivému zkoumání neviditelných auditorů. Tito Boží zmocněnci nikdy nedělají kompromisy s nespravedlností, nikdy nepřehlížejí zlo a neomlouvají špatnost.

„Uvidíš-li, že je v kraji chudý utiskován, že je znásilňováno právo a spravedlnost, nediv se té zvůli; vyšší hlídá vysokého a nad nimi jsou ještě vyšší.“ „Není temnoty ani šera smrti, kde by se mohli skrýt pachatelé ničemností.“ (Kaz 5,7; Jb 34,22)

„Do úst nebesa si berou... Říkávají: ‚Což se to Bůh dozví? Cožpak to Nejvyšší pozná?‘“ „To jsi dělával, a já jsem mlčel. Domníval ses, že jsem jako ty. Vznáším proti tobě obžalobu.“ (Ž 73,9-11; 50,21)

*****

„Znovu jsem se rozhlédl a vidím, hle, letí svitek... To je kletba, která vychází na celou zemi. Bude jí odstraněn každý zloděj, každý křivopřísežník. Vychází z mého rozhodnutí, je výrok Hospodina zástupů. Vejde do zlodějova domu i do domu toho, který v mém jménu křivě přísahá, a uhostí se uvnitř jeho domu a zničí jeho dřevo i kámen.“ (Za 5,1-4)

Boží zákon odsuzuje každého, kdo páchá zlo. Takový člověk může pohrdat tímto hlasem a snažit se přehlušit jeho varování, ale marně. Stále jej pronásleduje. Slyší ho a bere mu to klid. Pokud na to nedbá, pak jej pronásleduje až do hrobu. U Božího soudu bude svědčit proti němu. Nakonec sežehne jeho duši i tělo neuhasitelným ohněm.

*****

„Co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svůj život? Zač by mohl člověk získat zpět svůj život?“ (Mk 8,36.37)

Touto otázkou by se měl zabývat každý rodič, učitel i student – a vlastně každý člověk. Žádný podnikatelský záměr ani životní plán není dobrý a úplný, pokud počítá jen s několika málo lety tohoto života a neudělá žádná opatření pro nekončící budoucnost. Učme mladé lidi, aby počítali s věčností a uměli se rozhodnout pro trvalé hodnoty a principy. Budou si potom ukládat „nevyčerpatelný poklad v nebi, kam se zloděj nedostane a mol neničí“, a získají si přátele „nespravedlivým mamonem“, aby – až jednou majetek pomine – byli „přijati do věčných příbytků“ (L 12,33; 16,9).

Všichni, kdo takto jednají, se velmi dobře připravují i pro život na tomto světě. Každý, kdo si ukládá své poklady v nebi, nakonec vždy zjistí, že i jeho pozemský život byl obohacen a zušlechtěn. „Zbožnost je užitečná pro všechno a má zaslíbení pro život nynější i budoucí.“ (1 Tm 4,8)

Zdroj informací

Výchova a Bible

Diskuse

Žádný komentář dosud nebyl vložen

Podpořte BibleTV

Pomozte nám financovat realizaci a další rozvoj internetové televize BibleTV

Číslo účtu: 1725482339 / 0800

Přihlášení

Facebook

Page generated in 1.4331 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál