Studium Bible

„Snaž se získat moudrost, za všechno své jmění získej rozumnost.“ (Přísloví 4,7)

Pán Ježíš už od dětství četl a studoval Písmo. Jako malý sedával každý den na klíně maminky, která jej učila z prorockých svitků. Když vyrostl, trávil rád časná rána a večerní soumraky o samotě na úpatí hor nebo v lese mezi stromy, kde se mohl v klidu modlit a číst Boží slovo.

Důvěrná znalost Písma, kterou prokazoval během své služby, svědčila o poctivosti jeho studia. Toto poznání získal způsobem, který je dostupný i nám. Jeho duševní i duchovní síla je tedy svědectvím o tom, jak účinným vzdělávacím nástrojem může Bible být.

Nebeský Otec ve svém daru Bible nezapomněl ani na děti. Snad nic jiného nemá takový vliv na srdce malých dětí jako právě biblické příběhy.

Tyto jednoduché příběhy jasně vysvětlují velké zásady Božího zákona způsobem, který dokážou pochopit i malé děti. Rodiče a učitelé tak mohou začít velmi záhy naplňovat Boží nařízení: „Budeš je vštěpovat svým synům a budeš o nich rozmlouvat, když budeš sedět doma nebo půjdeš cestou, když budeš uléhat nebo vstávat.“ (Dt 6,7)

Používání názorných pomůcek, tabulí, map a obrázků pomůže nejen při vysvětlování, ale hlavně k lepšímu zapamatování. Rodiče a učitelé by se měli neustále snažit vylepšovat své metody výuky. Zapojme do učení dětí z Bible všechnu svou snahu, nejlepší metody a nejhorlivější úsilí.

Chcete-li probudit a posilovat lásku dětí ke studiu Bible, dejte si záležet na tom, jak využijete čas rodinných pobožností.

Doba ranních a večerních pobožností by měla být tím nejkrásnějším časem z celého dne. Nemůžeme do něj vnášet mrzuté a nelaskavé myšlenky. Rodiče a děti se scházejí, aby se setkali s Pánem Ježíšem, zvou do svého domova svaté anděly. Takové bohoslužby mají být krátké, plné života, přizpůsobené daným okolnostem. Čas od času je třeba je obměňovat. Všichni se zapojte do čtení Bible, společně se učte a opakujte si Boží zákon. Ještě větší zájem dětí vzbudíte, jestliže jim občas dovolíte vybrat si, co budete číst. Ptejte se jich na to, co jste si společně přečetli, a dovolte jim také klást otázky. Udělejte vše pro to, aby mohly co nejlépe pochopit smysl čtené části. Pokud se tím pobožnost příliš neprodlouží, nechejte děti, aby se zapojily do modliteb a zpěvu, byť by se jednalo o jediný verš.

Aby taková společná pobožnost plnila svůj účel, musíme věnovat pozornost její přípravě. Rodiče by si také měli každý den najít čas na studium Bible se svými dětmi. Samozřejmě, že to bude vyžadovat snahu, plánování a jisté oběti, ale bohatě se nám to vyplatí.

Bůh po rodičích v prvé řadě vyžaduje, aby měli jeho nařízení ve svých srdcích. Říká jim: „A tato slova, která ti dnes přikazuji, budeš mít v srdci. Budeš je vštěpovat svým synům.“ (Dt 6,6.7)

Pokud chceme v našich dětech probudit nadšení pro Bibli, musíme jí být sami nadšeni. Chceme-li v nich vzbudit lásku k jejímu studiu, musíme ho nejprve sami milovat. Naše poučování bude mít jen takový vliv, jak silný je náš osobní příklad a vlastní postoj.

Bůh povolal Abrahama, aby byl učitelem jeho slova. Vybral jej, aby se stal otcem velkého národa, protože viděl, že Abraham bude schopen a ochoten učit své děti a svou domácnost zásadám Božího zákona. Síla Abrahamova vyučování byla v příkladu jeho vlastního života. Do jeho velkého domu patřilo společně se služebníky více než tisíc lidí, z nichž mnozí patřili nedávno před tím k pohanům. To vyžadovalo pevnou a ráznou ruku u kormidla. Slabost a váhavost by zde neobstály.

Bůh o Abrahamovi řekl: „Důvěrně jsem se s ním sblížil, aby přikazoval svým synům a všem, kteří přijdou po něm: ‚Dbejte na Hospodinovu cestu a jednejte podle spravedlnosti a práva...‘“ (Gn 18,19)

Svou autoritu ale Abraham uplatňoval s velkou moudrostí a citlivostí, takže si získal jejich srdce. Jeho vliv se rozšířil i za hranice jeho domácnosti. Kdekoli postavili své stany, tam vystavěl i oltář, na který přinášel oběti a u kterého uctíval Boha. I když stany složili, oltář zůstal. Mnoho kočovných Kenaanců, kteří díky Abrahamovu životu poznali pravého Boha, se u oltáře zastavilo, aby tam obětovali Hospodinu.

I dnes bude vyučování Božího slova účinné jen tehdy, bude-li se věrně odrážet v životě učitele.

Nestačí vědět, co si ostatní mysleli nebo učili o Bibli. Je třeba, aby každý sám věděl, co je pravda, protože u Božího soudu bude stát každý sám za sebe.

Aby bylo studium Bible efektivní, je třeba probudit veškerý zájem žáků. To by měli mít na zřeteli zvláště ti, kteří se věnují dětem a mládeži. Při seznamování dětí s Biblí můžeme mnoho získat tím, že budeme pozorovat jejich sklony a zájmy. A ukážeme- li jim potom, co o těchto věcech říká sama Bible, probudíme jejich zájem.

I když jsme jako lidé odlišní, pro každého z nás má Bible poselství. Když žáci zjistí, že Bible vlastně prakticky mluví o jejich vlastních životech, veďme je k tomu, aby ji brali jako svého rádce a aby si vážili její úžasné krásy.

Dětem dnes bývají často doporučovány ke čtení nedobré vzrušující knihy bez skutečné hodnoty. Jsou jim nabízeny kvůli své údajné literární hodnotě. Proč by ale naše děti měly pít ze znečištěných pramenů, když mohou mít volný přístup k čistému zdroji Božího slova? Povzbuzujte děti a mladé lidi, aby právě tam hledali vzácné poklady.

Pokud krása Bible přitáhne jejich pozornost, dotkne se jejich srdcí podmanivá síla. Budou přitahováni i k tomu, který se jim takto zjevil. A jen málokdo pak netouží poznat více o jeho díle a cestách.

Opravdový student Bible by k ní měl přistupovat s ochotou učit se. Nemůžeme ji číst proto, abychom v ní našli důkazy pro podporu svých názorů, ale proto, abychom věděli, co říká Bůh.

Pravé poznání Bible je možné získat jen s pomocí Ducha, který ji sám inspiroval. Chceme-li toto poznání získat, musíme podle něj žít. Máme poslouchat vše, co Boží slovo přikazuje. Můžeme se dožadovat všeho, co je v něm zaslíbeno. Život, který požaduje, to je život, který díky jeho moci smíme žít. Jen s tímto pochopením můžeme Bibli s úspěchem studovat.

Studium Bible vyžaduje vytrvalé úsilí a houževnatou mysl. Tak jako horník dobývá v zemi zlatý poklad, stejně vytrvale musíme hledat poklady Božího slova.

Nejužitečnější metodou je často studium verše po verši. Zastavte se třeba jen u jednoho verše a přemýšlejte, jakou myšlenkou v něm chce Bůh oslovit vás osobně. Tak může mít jediný odstavec daleko větší hodnotu než mnoho kapitol, které čteme s neurčitým záměrem a bez toho, abychom získali nějaké jasné poučení.

Jednou z hlavních příčin duševní a morální slabosti bývá neschopnost soustředit se na hodnotné cíle. Často se pyšníme svou rozsáhlou znalostí literatury, ale i četba velkého množství naprosto neškodných knih v sobě skrývá určité nebezpečí. S obrovským přílivem různých knih a časopisů si staří i mladí vytvářejí návyk číst rychle a povrchně. Mysl pak ztrácí schopnost soustředit se a intenzivně uvažovat.

Navíc mnoho dnešních časopisů a knih nabízí zcela neužitečnou a degradující četbu. Jejich negativní vliv tak zasahuje nejen mysl, ale i duše těch, kdo je čtou. Stávají se pak snadnou kořistí zla a satana. Nasměrujme proto raději svou mysl k vysokým a svatým ideálům a svůj život k vznešenému cíli. Pak v něm nezbude místo pro zlo.

Veďme tedy mladé lidi k tomu, aby pozorně studovali Boží slovo. Pokud ho přijmou do duše, bude pro ně bezpečnou bariérou proti pokušení: „Tvou řeč uchovávám v srdci,“ říká žalmista, „nechci proti tobě hřešit.“ (Ž 119,11)

Bible je sama svým nejlepším vykladačem. Jednu část Písma je třeba porovnávat s jinými částmi.

Student Bible by se měl naučit pohlížet na Bibli jako na celek a vnímat vztahy mezi jednotlivými částmi. Měl by pochopit její velkolepé hlavní téma – Boží původní záměr se světem, vznik velkého sporu a dílo vykoupení. Měl by porozumět povaze dvou principů, které soupeří o nadvládu ve vesmíru, a měl by se naučit vnímat jejich působení v dějinách.

Tento vesmírný spor zasahuje život každého člověka. Je třeba pochopit, že vším, co děláme, projevujeme jeden ze dvou hlavních motivů, o něž v tomto konfliktu jde. Už nyní rozhodujeme o tom, na které straně budeme nakonec stát.

Bůh inspiroval celou Bibli a všechny její části jsou pro nás užitečné. Neměli bychom se proto zajímat o Starý zákon méně než o Nový zákon. Tam, kde při studiu Starého zákona vnímá nepozorný čtenář jen poušť, můžeme vidět vyvěrat osvěžující pramen živé vody.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat také knize Zjevení společně s knihou Daniel. Dobře zvažme, jak co nejlépe pochopit a představit evangelium o tom, že náš Spasitel osobně zjevil svému služebníku Janovi to, „co se má brzo stát“ (Zj 1,1).

Nenechme se při studiu knihy Zjevení odradit skutečností, že obsahuje zdánlivě záhadné symboly.

„Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána.“ (Jk 1,5)

„Blaze tomu, kdo předčítá slova tohoto proroctví, a blaze těm, kdo slyší a zachovávají, co je tu napsáno, neboť čas je blízko.“ (Zj 1,3)

Pokud si člověk zamiluje Bibli a začne si uvědomovat její hodnotu, bude se snažit využít každou příležitost, aby se s ní lépe seznámil. To je jeden z nejlepších prostředků k rozvíjení lásky k Písmu. Je dobré mít svoji Bibli vždycky u sebe. Pokud se vám k tomu naskytne příležitost, přečtěte si v ní některou stať a uvažujte nad ní. Tak budete mít více možností osvojit si některou vzácnou myšlenku z pokladnice pravdy.

Největší motivací pro člověka je víra, naděje a láska. A právě k nim nás vede četba Bible. Krása biblických obrazů a výrazových prostředků je pouze rámem pro skutečný poklad – krásu svatosti.

V biblických záznamech o lidech, kteří chodili s Bohem, objevujeme záblesky jeho slávy. Poznáváme tak toho, vedle něhož je všechna krása země pouze matným odleskem. On řekl: „A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všecky k sobě.“ ( J 12,32)

Ve chvílích, kdy se čtenář Bible setká se svým Vykupitelem, probudí se v jeho duši víra, úcta a láska. Ten, kdo jde životem s pohledem upřeným na Ježíše Krista, se začne měnit k jeho podobě. Pak se i on připojí k následujícím slovům apoštola Pavla:

„A vůbec všecko pokládám za ztrátu, neboť to, že jsem poznal Ježíše, svého Pána, je mi nade všecko.“ (Fp 3,8-10)

Prameny nebeského pokoje a radosti se díky vlivu Božího slova stanou v našem životě mocnou řekou, která přinese požehnání i do našeho okolí. Také dnešní mladí lidé, kteří se seznámí s poselstvím Bible, mohou přijímat a dále předávat jeho životodárnou en

ergii. Nedokážeme si ani představit požehnání, které takto může svět získat! Právě z takových lidí se stanou řeky živých vod, prameny „vyvěrající k životu věčnému“ ( J 4,14).