Evangelium pro dnešek: 27. lekce - 2300 večerů a jiter

Diskuse


27. lekce - 2300 večerů a jiter

Evangelium pro dnešek - kurz studia Bible


1. Struktura a stručný přehled 8. kapitoly knihy Daniel
2. Působení malého rohu
3. Sedmdesát týdnů a 2300 večerů a jiter
4. Co znamená očištění svatyně

V roce 548/547 př. Kr. dostal Daniel vidění, které ho velmi ovlivnilo. Bůh mu zjevil podstatné skutečnosti týkající se sporu mezi Kristem a Antikristem, pravdou a lží, Božím lidem a jeho nepřáteli. O téměř 10 let později v závěru 9. kapitoly své knihy ukazuje Daniel Boží dílo smíření pro člověka. Bůh zdůrazňuje, že je Pánem času a dějin, protože ukazuje, kdy dojde ke klíčovým událostem v dějinách spásy. Předpovídá, kdy Mesiáš veřejně vystoupí a kdy zemře násilnou smrtí. Tematickým propojením 8. a 9. kapitoly se upřesňuje, kdy "dojde svatyně spravedlnosti" (Da 8,14), tj., kdy dojde k začátku předadventního soudu.

1. Struktura a stručný přehled 8. kapitoly knihy Daniel

Struktura 8. kapitoly knihy Daniel je velmi jednoduchá:

A) Vidění (v. 3-14)
Aa) Co Daniel viděl (v. 3-12)
Ab) Co Daniel slyšel (v. 13.14)
B) Výklad vidění (v. 15-27)

Přehled 8. kapitoly a její stručný obsah:

Úvod
v. 1 - Vidění bylo dáno ve 3. roce vlády krále Belšasara, tj. roku 548/547 př. Kr.
v. 2 - Vidění bylo dáno v Šúšánu.

A. Vidění
v. 3.4 - Vidění o beranu se dvěma rohy
v. 5 - Vidění o kozlu s jedním rohem
v. 6.7 - Vzájemný souboj berana a kozla - porážka berana se dvěma rohy
v. 8 - Zlámání nápadného velkého rohu a růst čtyř rohů místo něho do čtyř světových stran
Činnost:
v. 9a - Malý roh vychází z jedné světové strany
v. 9b-12 - Charakteristika malého rohu
Prorocký údaj:
v. 13.14 - Až dokud - až do 2300 večerů a jiter - časový údaj o očištění svatyně

B. Výklad vidění
v. 15.16 - Gabrielovi poručeno, aby vyložil Danielovi vidění
v. 17 - Vidění se týká doby konce
v. 18 - Popis Danielova stavu
v. 19 - Sdělím ti, co se stane v posledním hrozném hněvu, neboť se to týká konce času
v. 20 - Identifikace dvourohého berana
v. 21 - Identifikace kozla a velkého rohu
v. 22 - Identifikace čtyř rohů
v. 23-25 - Činnost nestoudného krále
v. 26 - Potvrzení pravdivosti vidění o 2300 večerech a jitrech
v. 27 - Danielův stav

Závěr
Na začátku 8. kapitoly Daniel líčí zápas berana s kozlem. Dvourohý beran představuje Médo-Perské království a kozel Řecko (Da 8,20.21). Nápadný roh, který měl kozel mezi očima, symbolizuje Alexandra Velikého. Roh se najednou zlomil a místo něj povstaly čtyři rohy. Zde je řeč o diadoších, kteří převzali vládu v Alexandrově říši. Svá království pak územně rozšiřovali na všechny světové strany. Z jedné z nich pak vystupuje římská moc.


2. Působení malého rohu

Danielova pozornost je zaměřena na činnost malého rohu. Jedná se o stejnou mocnost, kterou známe už ze 7. kapitoly knihy Daniel. V 8. kapitole jsou přidány některé detaily působení malého rohu.
Charakteristika malého rohu podle Da 8.
a) Doba a původ
v. 9 - Z jednoho z nich vyrazil jeden maličký roh.
v. 23 - Ke konci jejich kralování povstane král nestoudný.

b) Růst a síla
v. 9 - Velmi se vzmáhal na jih a na východ i k nádherné zemi.
v. 24 - Bude zdatný svou silou, a nejen svou silou.

c) Pronásledovatel
v. 10 - Vzmohl se tak, že sahal až k nebeskému zástupu, srazil na zem část toho zástupu, totiž hvězd, a rozšlapal je.
v. 24 - Bude přinášet neobyčejnou zkázu. Uvrhne do zkázy zdatné a lid svatých.
v. 25 - Nerušeně uvrhne do zkázy mnohé.

d) Pýcha
v. 11 - Vypjal se až k veliteli toho zástupu.
v. 25 - Ve svém srdci se bude vypínat. Postaví se proti Veliteli velitelů.

e) Proti svatyňové službě
v. 11 - Zrušil každodenní oběť.

f) Proti podstatě svatyně
v. 11 - A rozvrátil příbytek jeho svatyně.

g) Svůdce
v. 12 - Zástup byl sveden ke vzpouře proti každodenní oběti.

h) Proti pravdě
v. 12 - Pravdu srazil na zem.

i) Zdar a úspěch
v. 12 - Dařilo se mu, co činil.
v. 24 - A jeho konání bude provázet zdar.

j) Chytrost
v. 23 - Bude rozumět hádankám.
v. 25 - Obezřetně a se zdarem bude jeho ruka lstivě jednat.

k) Jeho konec
v. 25 - Avšak bude zlomen bez zásahu ruky.

Malý roh z Da 8 působí ve dvou fázích. Nejdříve se obrazně hovoří o činnosti pohanského Říma (verše 9. 10), který se stává typem na působení antikrista, papežský středověký Řím (verše 11.12), jehož činnost je namířena proti podstatě pravého náboženství. Malý roh z Da 8 působí stejně destruktivně jako malý roh z Da 7. Kromě toho, že pronásleduje věrný Boží lid, svádí a mluví troufale, jsou o něm uvedeny navíc tyto prvky:
A) Staví se proti každodenní oběti (proti "támíd"), to znamená, že tato antikristovská moc zatemňuje svými praktikami účinnost Kristovy přímluvné služby pro člověka v nebeské svatyni (viz. úloha kněze a roli svatých v římskokatolické církvi). To znamená, že zkresluje Boží povahu a svádí od správného způsobu uctívání a služby Bohu.
B) Staví se proti podstatě svatyně. Žalmy 89,15 a 97,2 používají stejný termín pro podstatu nebo základ jako Dan 8,11. Žalmista říká: "Spravedlnost a právo jsou pilíře tvého trůnu." Činnost je namířena proti Boží spravedlnosti a jeho právu, tj. jeho soudům.
C) Pošlapává pravdu. Už husité v boji s křižáky zastávali správné heslo: "Pravda Páně zvítězí."


3. Sedmdesát týdnů a 2300 večerů a jiter

Daniel byl zdrcen při pohledu na ničivé působení malého rohu. Nedovedl pochopit, jak je možné, že vzpoura proti Bohu půjde tak daleko. V té chvíli uslyšel otázku: "Jak dlouho (podle hebrejštiny doslova "až dokdy") bude trvat tato vzpoura, kdy se šlape po pravdě a svatyni a kdy je pronásledován Boží lid?" Pak uslyšel odpověď: "Až po dvou tisících a třech stech večerech a jitrech dojde svatyně spravedlnosti." Anděl Gabriel, který přišel Danielovi vysvětlit to, co viděl, ve svém výkladu představuje působení antikrista. Když došlo na vidění o 2300 večerech a jitrech, Daniel už fyzicky nevydržel pohled na pravdu dějin. Když viděl, jak malý roh, tato politicko-náboženská mocnost, bude vše dobré, krásné a správné ničit a pošlapávat, úplně se zhroutil. Gabriel mu tedy nemohl objasnit další detaily.
Na začátku 9. kapitoly se dovídáme, že prorok Daniel po dobu skoro 10 let pilně studoval prorocké spisy, aby vypátral smysl těchto tajuplných slov. Na konci 9. kapitoly čteme o tom, že anděl znovu přichází, aby mu vyložil to, co nebylo vysvětleno na konci kapitoly 8.
Gabriel Danielovi vysvětluje, že 70 týdnů bude odkrojeno (myslí se z celku 2300 večerů a jiter) k tomu, aby (následuje šest infinitivních vět):
- Boží lid zastavil vzpouru vůči Bohu,
- cele se obrátil k Hospodinu,
- došlo k dílu smíření,
- uvedení věčné spravedlnosti,
- zvěstování prorockého slova zvláště pro Izrael,
- a pomazání svatyně svatých.

V 8. kapitole a v závěru kapitoly 9 nám Daniel podrobněji přibližuje Boží dílo pro člověka: dílo Mesiáše - Ježíše Krista, činnost malého rohu, a Boží soud, který je zaměřen na začátek a na konec tzv. předadventního soudu.
Další detaily ve výpočtech ukazují, kdy měl Mesiáš vykonat dílo smíření a co se bude dít s ním, s jeho lidem a s městem Jeruzalémem. Roztřídění biblického textu zřetelně ukazuje, o čem tento oddíl vlastně hovoří:

v. 24 - Sedmdesát sedmiletí je odkrojeno tvému lidu a tvému svatému městu
A1 - k ukončení vzpoury,
A2 - ke skončení hříchů,
A3 - k usmíření viny,
B1 - k uvedení věčné spravedlnosti,
B2 - ke skončení vidění proroka
B3 - a k pomazání svatyně svatých.

v. 25
A1 - Vystoupení Mesiáše
(Proto věz a pochop! Od vyjití výpovědi o navrácení a vybudování Jeruzaléma až k Mesiáši Vévodovi uplyne sedm týdnů a šedesát dva týdnů)
B1 - Vybudování města
(Znovu bude vybudováno náměstí i příkop, ale budou to svízelné doby)

v. 26
A2 - Zabití Mesiáše
(A po šedesáti dvou týdnech zabit bude Mesiáš a nebude nikdo pro něj)
B2 - Zničení města a svatyně
(A město i svatyni uvrhne do zkázy lid Vévody, který přijde. Jeho konec bude v povodni a až do konce bude válka)

v. 27 - Je rozhodnuto o zpustošení
A3 - Zrušení obětního systému Mesiášem
(A upevní smlouvu s mnohými v posledním týdnu a v polovině toho týdne zapříčiní zastavení oběti )
B3 - Zničení města a pustošitele
(A na křídle ohavností přijde pustošitel, dokud se nevylije na pustošitele stanovená zkáza)

Všimněme si, že časové prvky uvedené v proroctví se vždy pojí s osobou Mesiáše, a nikdy ne s městem Jeruzalémem. Nacházejí se jen ve sloupci A, ale ne ve sloupci B.
Jestliže máme stanoven pevný výchozí bod pro počítání 70 týdnů, což je podle proroctví "vyjití výpovědi o navrácení a vybudování Jeruzaléma", kterou v roce 458/457 př. Kr. vydal perský král Artaxerxes, pak snadno dojdeme k datu, kdy mělo dojít k vystoupení Mesiáše, k jeho zákeřnému usmrcení a k ukončení misie zaměřené na Židy. Od té doby se evangelium zvěstuje pohanům. Podle těchto výpočtů měl Mesiáš - Pán Ježíš - veřejně vystoupit v roce 27 po Kr. (což souhlasí s líčením evangelií), ukřižován měl být na jaře roku 31 po Kr. a k ukončení doby milosti pro Židy mělo dojít v roce 34 po Kr., kdy byl ukamenován Štěpán a zřejmě se odehrálo obrácení apoštola Pavla. Od té doby je evangelium zvěstováno také pohanům (viz Sk 8-10).
Jestliže k 70 týdnům připočteme časové údobí, které ještě zbývá z 2300 večerů a jiter, pak se jednoduchým výpočtem dostaneme do roku 1844 (34 + 1810), kdy mělo dojít k očištění svatyně.


4. Co znamená očištění svatyně

Pozemská svatyně byla každoročně očišťována v Den smíření (viz Lv 16). Byl to den soudu. Tehdy byly definitivně "smazány" všechny vyznané hříchy jednotlivců i celé pospolitosti Izraele.
Když hříšník během roku vyznal svůj hřích, bylo mu odpuštěno. Mohl se radovat z odpuštění hříchu (Lv 4,26.31.35). Jeho hřích však byl přenesen do svatyně, do Boží sféry a pod Boží kontrolu. Jednou za rok docházelo ke speciálnímu rituálu, jímž byly všechny nashromážděné hříchy s konečnou platností (objektivně) smazány a uvrženy na satana, původce všeho zla, který byl symbolizován kozlem pro Azazela. Ten byl pak vyhnán na poušť, kde zahynul.

Něco podobného se děje v době soudu při očišťování nebeské svatyně. Slovo "očistit" (hebrejsky "nitsdak") má však hlubší a širší význam než naše sloveso očistit. Znamená to také "dojít spravedlnosti", "obhájit" a "obnovit", tj. uvést do původního stavu.
Během předadventního soudu, na němž se objeví každý člověk, který se hlásí k Bohu, se před celým vesmírným tribunálem prokazuje, zda dotyčný člověk byl opravdovým kristovcem, zda skutečně přijal Pána Ježíše Krista za svého osobního Spasitele a Pána, nebo zda to jen hrál. Na tomto soudu bude zároveň souzen i malý roh (antikrist) - mocnost, která se rovněž hlásí k Bohu. Zde bude definitivně vynesen rozsudek ve prospěch Božího lidu, aby všichni čestně a upřímně věřící lidé měli účast na vzkříšení při druhém příchodu Pána Ježíše, a malý roh (antikrist) bude odsouzen, aby při slavném druhém příchodu Krista zahynul.
Kristus, který je od svého nanebevstoupení knězem i veleknězem (viz Žd 7-9) se nyní ujímá své velekněžské služby, tj. role přímluvce i soudce zároveň. Mluvíme o druhé fázi Kristovy služby v nebeské svatyni. Doposud (do roku 1844) Kristus jednal jako kněz - působil na jednotlivé věřící, prokazoval jim svou milost, odpouštěl hříchy a dával sílu k novému životu. Nyní se před celým shromážděným soudním dvorem zastává svých věrných následovníků, aby ukázal, že jsou jeho přáteli, protože mu odevzdali své životy, následovali ho a dali se jím vést.

Události v nebi mají úzký vztah k tomu, co se odehrává na zemi. Boží pravda je lépe pochopena a vyvýšena. Přejímá se to, co odhalila reformace, a pokračuje se v ní dál. Je znovu vyvýšena pravda o sobotě. Při studiu Bible se zjišťuje, že Nový zákon neruší zachovávání soboty jako dne odpočinku. Je lépe porozuměno vztahu Krista k sobotě. Je objevena harmonie mezi vírou a poslušností, milostí a zákonem. Je lépe pochopeno biblické učení o hříchu, o člověku a o sporu mezi dobrem a zlem. Začíná se zvěstovat věčné evangelium - trojandělského poselství ze Zj 14 tomuto světu. Klade se důraz na to, aby člověk nejen svým duchem, ale i svým tělem a vším, čím je a co dělá, oslavoval Boha.
V té době dochází rovněž k velkému rozmachu v misijní činnosti. Zakládají se misijní a biblické společnosti. V té době také končí utlačování Božího lidu politicko-náboženskou mocností středověké vládnoucí církve (antikrista).

 

Výkladové poznámky

1. Vztah mezi 7. a 8. kapitolou knihy Daniel. V obou kapitolách se k označení antikristovské moci používá stejný symbol - roh. Oba rohy jsou ve svých počátcích malé. (Je pozoruhodné si všimnout, že v 8. kapitole prorok Daniel používá méně běžné slovo pro označení "malý", aby vyniklo slovní souznění mezi hebrejštinou a aramejštinou.) Oba rohy se později staly velkými, pronásledovaly svaté, chovaly se pyšně a rouhavé, jednaly lstivě, jejich činnost byla omezena na určité časové údobí a oba byly zničeny nadpřirozenou mocí.

2. Malý roh na základě gramatického rozboru Da 8,9 přichází z jedné ze čtyř světových stran, nikoli z jednoho ze čtyř rohů. Jedná se o tzv. syntaktický paralelismus, kdy se vzájemně spojují údaje, které k sobě patří, aby spolu mluvnicky ladily. To znamená, že rod prvků druhého výroku je ve shodě s rodem prvků předcházející výpovědi.

3. Vztah mezi 8. a 9. kapitolou. Kapitoly 8 a 9 jsou spolu úzce spojeny, a to (1) některými termíny, jako vidění (chazon), rozumět (bén); (2) andělem vykladačem, jímž je zřejmě Gabriel; (3) časovým údajem, který se vyskytuje hned na začátku (Daniel jinak obvykle umísťuje údaj o čase v prorockých viděních až na konec výkladu (viz 7,25; 8,14; 12,7. 11.12); kapitola 9 je výjimečná, protože její proroctví začíná časovým údajem a časové údaje se tu znovu a znovu vracejí; (4) slovesem odkrojit, které znamená odkrojit, odseknout nebo odříznout z určitého celku.

4. Začátek období 2300 večerů a jiter určujeme na základě těchto pramenů: v Ezd 7,7 se hovoří o sedmém roce vlády krále Artaxerxe, kdy došlo k vydání dekretu, který Jeruzalému a Izraeli zajišťoval autonomii. Tento sedmý rok připadá podle našeho kalendáře na rok 458/457 př. Kr. Takto přesně se to dá určit podle dat olympiád, podle ptolemaiovského kánonu, podle údajů elefantinských papyrů a podle babylonských klínopisných tabulek.

5. 2300 večerů a jiter se nedá zkrátit na polovinu, tj. na 1150 dnů, jak to dělají někteří vykladači. Termín večer a jitro je totiž napsán v jednotném čísle. Ve zprávě o stvoření světa toto sousloví označuje jeden den (Gn 1,5.8.13.19.23.31). Také když se obětovalo ráno a večer, týkaly se ranní a večerní oběti jednoho celku (Ex 20,9; Nu 28,3.4). Ani žádný starý překlad tohoto biblického oddílu nezkracuje tento časový údaj. Překladatelé Septuaginty a Theodotión dokonce vložili za časový údaj 2300 slovo dnů, aby tím vyložili, že se jedná o 2300 dnů - večerů a jiter. Zkrácením časového úseku 2300 večerů a jiter na polovinu se někteří učenci snaží přiblížit časovému údobí, kdy za Antiocha IV. Epifana došlo v roce 167 př. Kr. ke znesvěcení izraelské svatyně. Podle údajů Makabejských knih však víme, že svatyně byla tehdy znesvěcena pouze 3 roky a 10 dnů, a nikoli tedy 3,5 roku nebo 2300 dnů či dokonce 1150 dnů (1 Mak 1,54.59; 4,52-54).

6. Výraz "každodenní oběť" je překlad hebrejského slova "támíd", což znamená "to, co je trvalé", "to, co je stálé", "každodenní". Používá se v souvislosti se svatyní a označuje víc než jen ranní a večerní oběti (viz Ex 27,20; 28,29; 30,8; Lv 6,13.20; 24,8; Nu 28-29; 1 Pa 16,37). Termín "támíd" označuje pravidelnou službu ve svatyni. Jedná se tedy o to, že se malý roh staví proti Kristově stálé službě v nebeské svatyni. Tato služba byla symbolem stálé Boží pomoci a trvalé potřeby spojení člověka s Bohem.

7. Nebeskou svatyni chápejme předně funkčně, a nepředstavujme si ji podle našich hmotných a prostorových měřítek. Pozemská svatyně byla stínem nebeské svatyně (Žd 8,5). Existuje přece velký rozdíl mezi naším stínem a námi jako osobou.

 

Praktický důsledek

1. Pán Bůh několik staletí dopředu předpověděl dílo smíření, které vykoná Mesiáš - Ježíš Kristus. Přijde, aby zemřel za člověka a zajistil tak věčnou spravedlnost. Aby člověk mohl být spasen, Kristus musí zemřít. V jeho smrti máme my lidé své spasení.

2. Bůh nám představuje spor mezi dobrem a zlem a ukazuje, že dílo antikrista se bude dařit. Pravda bude pošlapána a Boží lid pronásledován. Je třeba však vytrvat až do konce. Bůh navzdory tomu všemu vládne a dovede své vítězství k triumfálnímu konci. Očistí znesvěcenou svatyni, obnoví pravdu a dá svému lidu sílu k vítěznému životu. Bůh je garantem slavné budoucnosti svých věrných následovníků.

3. Žijeme ve slavné době, která už není určena časovým prorockým údajem. Nejdelší časové proroctví skončilo roku 1844. Žijeme v době, kdy dochází k očištění svatyně, tj. k obnovení pravdy v celistvosti, k hlásání evangelia po celém světě a k předadventnímu soudnímu přelíčení. Bůh nás vyzývá k trpělivosti, vytrvalosti a věrnosti, protože už brzy nastane konec veškerého boje víry a utrpení. Bůh zřídí své věčné království a všichni svatí budou obhájeni a bude jim dáno, aby vládli v Božím království.


Psát příspěvky smějí jen přihlášení
Žádný komentář dosud nebyl vložen

Sociální sítě BibleTV

Podpořte BibleTV

Pomozte nám financovat realizaci a další rozvoj internetové televize BibleTV

Číslo účtu: 1725482339 / 0800

Přihlášení

Page generated in 1.0403 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál