29. lekce - Nová zem

Evangelium pro dnešek - kurz studia Bible

1. Nová zem jako místo společenství s Bohem - J 17,3; Zj 21,3; 22,4
2. Nová zem jako místo služby - L 19,17; Zj 1,6; 19,9; 2 Pt 3,13
3. Nová zem jako obnovený ráj - Zj 21,4-5; Iz 65,17

Někdo jednou řekl, že o budoucnost bychom měli mít zájem všichni, protože v ní strávíme zbytek naší existence. Budoucnost se dnes mnohým lidem jeví jako nejistá, dokonce více, než kdykoli předtím v dějinách.
Podle biblického chápání času charakter dějin určuje ani ne tak minulost, jako budoucnost - cíl, ke kterému historie spěje. Písmo nás učí, že Bůh usměrňuje běh událostí k závěrečnému vyvrcholení dějin. Tento konec bude zároveň i novým začátkem.
Naposledy jsme studovali téma Božího soudu a tisíciletého království vykoupených s Kristem. Dověděli jsme se, které události Bible spojuje s koncem tisíciletí - poslední soud, zničení zla a vyřešení vzpoury hříchu. Co však bude následovat dále?

1. Nová zem jako místo společenství s Bohem - J 17,3; Zj 21,3; 22,4

Poslední scénou, kterou Boží slovo popisuje, je obnovení země. Bůh opět obnoví zem do její původní nádhery tak, že na ní na konci tisíciletí po zničení zla, satana a hříšníků stvoří vše nové. Všechny stopy hříchu budou odstraněny a nová země se stane věčným domovem vykoupených.
Mnozí věřící však o nebi uvažují dětinským a tak trochu naivním způsobem. Ve své představě mají nudné "plavaní" na obláčku a brnkání na harfu. Jiní zase zdůrazňují hlavně materiální aspekty, jako např. zlaté ulice či zdi z jaspisu. Další chápou nebe jako jakousi satisfakci za to, co vytrpěli a odepřeli si na zemi, nebo jako náhradu za to, co jim uniklo.
Avšak tyto materialistické, hedonistické (etický směr usilující o dosažení vrcholné blaženosti), či na sebe zaměřené představy nemají mnoho společného se skutečným náboženstvím. Nový Jeruzalém je víc než jen místo nikdy se nekončících dětinských radovánek, víc, než jakýsi Disneyland. Člověk potřebuje víc, než jen sentimentální písně a obrázky nebeského města nebo očekávání, že se splní všechna jeho osobní přání.
I když na podobných představách je nepochybně určitý element pravdy, chybí jim základní aspekt křesťanské naděje. Podstatou křesťanské naděje není sebeuspokojování, ale příslib osobního společenství s Bohem tváří v tvář. Jedině jeho přítomnost činí budoucnost trvale žádoucí a smysluplnou. Věčný život z hlediska časového trvání není pro lidi až tak přitažlivý. Někteří nedokážu snést ani délku života zde na zemi. Bolest, utrpení, bída a různé deprivace by ze života, který by byl věčný, udělali nekonečné trápení. To, co dává věčnému životu hodnotu jsou jeho vlastnosti založené na vztahu s Bohem. Podstatou věčného života není především jeho nekonečná délka, ale jeho nová hloubka. Nadějí není mít víc toho, co máme, ale mít něco vyššího, lepšího.

To, co budou spasení prožívat na nové zemi, není totálně nová zkušenost. Věčný život je něco, co se začíná už nyní, je to také přítomná skutečnost: "Ten, kdo věří v Syna má věčný život." (J 3,36; 17,3) Věčný život tedy znamená novou kvalitu života už zde a nyní. Protože však v tomto věku bolest, utrpení nemoc i smrt přicházejí do života jak věřících jako nevěřících, Bůh zaslibuje, že stvoří "nové nebe a novou zemi... věci minulé nebudou připomínány, nevstoupí na mysl" (Iz 65,17).
Největším nebeským požehnáním je tedy Boží osobní přítomnost mezi jeho lidem: "Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi." (Zj 21,3) Tímto se splní Boží záměr, protože nás "povolal vlastní slávou a mocnými činy" (2 Pt 1,3) a postaví nás "v radosti před tvář své slávy" (Ju 24).
V Novém Jeruzalémě budou vykoupení žít v Boží přítomnosti, protože "bude tam trůn Boží a Beránkův, jeho služebníci mu budou sloužit" (Zj 22,3). Na této zemi zakoušíme radost ze služby Bohu jen částečně, ale tam plně prožijeme, že naší nejvyšší radostí je vzdávat Bohu chválu. Největší odměnou věřících bude vidět Pána a být s ním stále.

Když apoštol Jan hovoří o požehnáních nebeského města, vyvrcholení přichází v krátké větě. "Budou hledět na jeho tvář a na čele ponesou jeho jméno." (Zj 22,4 porov. 21,22) Když se podíváme do tváře našeho Pána, uvidíme v jeho nekonečně laskavém pohledu naplnění všeho dobrého, spravedlivého a krásného ve vesmíru. Ve společenství s Bohem a v Boží přítomnosti uvidíme splnění našich tužeb - poznat dokonalou lásku, pokoj a radost, pravdu a spravedlnost, svatost a moudrost, dobrotu a moc, slávu a krásu. Když budeme hledět na Boží tvář víc než kdykoliv předtím, uvědomíme si, že být s ním "je vrcholem radosti" a že v jeho "pravici je neskonalé blaho" (Ž 16,11).
Boží vykupitelské dílo bude završeno, lidé budou opět přebývat v úzkém společenství se svým Stvořitelem, tak jako v ráji před pádem do hříchu. Překážky, které způsobil hřích, budou úplně odstraněny, důsledky hříchu zahlazeny a v Boží vládě se bude v plnosti odrážet jeho povaha.
V podobenství o hřivnách říká Pán věrnému služebníkovi: "Dobře služebniče dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, nad mnohým tě ustanovím, vejdi do radosti svého Pána." (Mt 25,21) Společenství s Mistrem, podíl na jeho radosti a uspokojení z naplnění Božích záměrů jsou nejvyšší odměnou za věrnou službu. Pro opravdového křesťana je tou nejdůležitější odměnou právě společenství s Bohem.


2. Nová zem jako místo služby - L 19,17; Zj 1,6; 19,9; 2 Pt 3,13

Na nové zemi budeme prožívat nejen společenství s Otcem a Synem, ale i s vykoupenými všech dob a z celého světa. V čase našeho života prožíváme jen částečné společenství s omezeným počtem našich současníků, kteří žijí v našem okolí. Toto společenství se na nové zemi rozšíří o lidi, kteří žili před námi: na patriarchy, proroky, apoštoly, mučedníky, reformátory, průkopníky, lidi z každé doby a místa. Symbolem tohoto společenství je nebeská hostina: "Blahoslavení, kteří jsou povolaní na svatbu Beránkovu." (Zj 19,9)
Věčný život je naplněním nejen duchovního, ale i společenského rozměru naší bytosti. Hřích nás oddělil nejen od Boha, ale i jeden od druhého, takže si navzájem nedůvěřujeme a nejsme schopni plně se odhalit. V církvi, díky práci Ducha svatého, existuje mezi jednotlivými členy určité vědomí jednoty a ochota upřednostnit zájmy druhých před zájmy vlastními. Ale i toto společenství je narušované sobeckými sklony a pocity ohrožení a rivality. Na nové zemi budou věřící schopni konečně prožívat opravdové společenství, které nebude narušené pocity nejistoty či nedostatkem důvěry. Budeme moci být navzájem úplně otevřeni a plně se věnovat službě bližním. Z podobenství o hřivnách se dovídáme, že odměna za věrnou službu na zemi nebude znamenat konec služby a zodpovědnosti či příležitost relaxovat, anebo možnost požadovat, aby jiní sloužili nám. Naopak, zachráněni dostanou příležitost k další službě a bude jim svěřena ještě větší zodpovědnost (L 19,17.19; porov. Mt 25,21.23).

Skutečnost, že všichni vykoupení se stanou "králi a knězi" (Zj 1,6), vede někdy lidi k představě, že budou dvě třídy spasených - ti, kteří budou vládnout a ti, kteří jim budou sloužit, nebo k tomu, že v ideálních podmínkách služba úplně přestane. Avšak skutečná služba znamená obohatit a rozvíjet kvalitu života toho druhého, snažit se přispět k jeho štěstí. To je vlastně i jeden z důvodů zničení bezbožných. V prostředí dokonalé nesobecké služby by tito lidé byli vrcholně nešťastní.
Služba na tomto světě většinou spočívá v naplňování základních potřeb toho druhého. Kolik času, energie a prostředků musíme tomu věnovat! Tím, že o naše základní potřeby bude v nebi postaráno, budeme se moci o mnoho více věnovat tomu, čím můžeme životy jiných obohatit.
Když hovoříme o nebi, přiliž často se soustřeďujeme jen na naše vlastní zájmy a výhody. Právě důraz na službu ve věčnosti nám pomáhá eliminovat nezdravé zaměření se na sebe a uspokojení našich potřeb. Bible však vždy představuje vykoupené jako skupinu, jako Boží soudržný lid, a ne nezávislé individualisty.


3. Nová zem jako obnovený ráj - Zj 21,4-5; Iz 65,17

Nová zem znamená zároveň obnovení životního prostředí pro lidi. Věčný život má nejen svou duchovní a společenskou, ale i tělesnou dimenzi. My lidé jsme pozemské bytosti. Zem byla naším původním domovem a bude i naším konečným domovem. Náš konečný úděl bude jednoznačně spjat s touto planetou. (Mt 5,5).
Vzkříšení (nebo proměnění) znamená obnovu naší tělesné existence (1 K 15,42-50). Bible nezná existenci člověka v jiné než tělesné podobě. Jestliže budeme mít nová těla, potřebujeme i novou zemi.
V určitém smyslu je život na nové zemi pokračováním života, který žijeme nyní, avšak v jiném smyslu je v něm nepochybně i určitá diskontinuita, odlišnost. Hřích a jeho důsledky budou odstraněny. Bůh říká: "Hle, všechno tvořím nové." (Zj 21,5) Proto "setře jim každou slzu z očí... smrti už nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude - neboť, co bylo, pominulo" (Zj 21,4). Lidé budou moci dosáhnout své cíle, bez překážek rozvinout všechny svoje schopnosti, naplnit své touhy. V tomto životě byli mnozí sťatí v nejlepších letech, jiným nemoc či postižení nedovolilo dosáhnout to, co by tak velmi chtěli. Ale na nové zemi každý bude mít možnost dosáhnout svůj volný potenciál.

 

Výkladové poznámky

1. Výraz "nová zem" se v Bibli vyskytuje celkem čtyřikrát. Dva starozákonní texty (Iz 65,17; 66,22) hovoří o požehnání, které by přišlo na lid i krajinu Izraele, kdyby poslouchali Boží proroky a zůstali Bohu věrní. Při výkladu Iz 65,17-25 je třeba mít na paměti, že tyto verše popisují především to, co by se stalo po návratu z babylonského zajetí, kdyby Izrael zůstal Bohu věrný a přijal Mesiáše. Protože se tak nestalo, toto proroctví se po miléniu naplní v novém nebi a na nové zemi jen v principu, ale není možné již aplikovat každý detail. Jde tu o typologický vztah. Proto plně nevystihuje popis skutečné "nové" země. Jako křesťané bychom měli vykládat Starý zákon Novým, a ne naopak.
Dva novozákonní texty (2 Pt 3,13; Zj 21,2) používají řecké slovní spojení "gé kainé". Existují dvě řecká slova, kterými je možné vyjádřit naše slovo "nový". (1) "Eeo", které vyjadřuje novotu v čase, je možné ho přeložit jako "nový", "nedávný", "mladý". Opakem je "starý", "starodávný", "původní" (archaios). (2) "Kainos" znamená novotu formou a kvalitou, a je možné ho přeložit jako "nový", "čerstvý", "nový, odlišné povahy". Opakem je "starý", "zastaralý", "zkažený" (palaios). Použitím slova kainos je vyjádřeno, že stará země bude přetvořena, obnovena a očištěna od všeho, co ji kazilo.
Věřící často hovoří o tom, že budou navěky žít "v nebi". Avšak spojení "nové nebe a země" ukazuje na novou jednotu mezi nebem a zemí, která zavládne v tomto novém stvořitelském pořádku. Nový Jeruzalém "sestupuje od Boha z nebe" na zem (Zj 21,2). Věřící budou během tisíciletí "v nebi" (J 14,2-3; Zj 20,4.9), potom budou žít na zemi (Ž 37,9.29).

2. Bible představuje nebe jako místo přebývání Boha (Iz 66,1 porov. Mt 6,1; 1 Pt 3,22). Je to místo, ne stav duše. Toto místo je však v jiném rozměru, je mimo náš kosmický časoprostor, není možné se tam dostat ani tou nejdokonalejší kosmickou raketou. Nový zákon jasně hovoří o nebi jako místě, ne o stavu (Sk 1,9; 1,11; 7,55-56; J 14,2-3).

3. Nová země však není jen obnovení zahrady Eden. Život na nové zemi bude mít i nové dimenze, jako např. umístění Božího trůnu a trůnu Beránka, nový Jeruzalém atd. (Fp 3,20-21)

4. Pro některé lidi je dost odpudivým faktorem skutečnost, že tradiční představa o svatých v nebi znamená věčnou nudu. Bible však představuje aktivní život vykoupených (Iz 65,17-25). Poznání a milování sebe, bližního a Boha nikdy není nudné, protože lidé i Bůh jsou bytosti, ne předměty; toto poznávání se nikdy neskončí. I zde na zemi s radostí poznáváme někoho, koho milujeme. V nebi se nikdy nepřestaneme učit a poznávat nové věci a osoby.

5. Smyslem popisu nového Jeruzaléma v posledních kapitolách Písma (Zj 21 a 22) není dát nám fotografickou podobu Božího místa. Apoštol Jan nám chce ukázat na nebeskou realitu tohoto města takovým způsobem, aby čtenář věděl, že stojí za to tam být, vytrvat v zápasu se zlem a tak snadno se nevzdávat.

Lidé, kteří byli kdysi světlem světa, budou nyní žít ve městě, které nepotřebuje světlo slunce (Zj 21,23). Ti, kteří používali jako štít Ducha svatého, budou nyní bezpeční v místě s mohutnými hradbami (21,17). Avšak do tohoto města je pozván každý, a tak tyto hradby nemají nikomu bránit v možnosti vstoupit. Proto se brány města nikdy nezavřou (21,25) a na každé straně města budou až tři (21,13). Vše, co lidé považují za vzácnost, tu je - zlato, drahokamy a perly (21,18-21). Město je představeno jako dokonalá krychle (21,16), což je připomínka svatyně svatých - místa Božího přebývání. Člověk potřebuje vodu, potravu a světlo - zdrojem všeho v Božím městě bude Bůh (22,1-5).

 

Praktický důsledek

1. Hlavním smyslem biblického popisu nebeského města a aktivit v něm je ovlivnit naši přítomnost. Eschatologický obraz radosti vykoupených dává nový rozměr a význam našich každodenním povinnostem. Kristus "místo radosti, která se mu nabízela, podstoupil kříž" (Žd 12,2), a nám připomíná: "Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích." (Mt 5,12)

2. Naše křesťanská naděje zároveň ukazuje na realistickou budoucnost, která má skutečný obsah, a tak v hrubých obrysech můžeme tušit, co nás čeká. Jako křesťané jsme přesvědčeni, že smrt nebude mít poslední slovo v otázce naší lidské existence. Učení o "novém nebi a nové zemi" ukazuje na budoucnost, kde život bude pokračovat v dokonalém prostředí a rozvine se plný potenciál člověka.

3. Náš život bude mít stále svoje tělesné, společenské i duchovní aspekty, naše osobní identita zůstane zachována, budeme schopní jeden druhého rozpoznat. Avšak naše životy budou i dramaticky změněny. Budeme schopni prožívat skutečnosti, o kterých dnes nemáme ani potuchy. Budeme se těšit nebývalé blízkosti Boží a společenství s Bohem a s ostatními spasenými převýší vše, co jsme schopni prožívat dnes.

4. Vědomí, že budoucnost překoná přítomnost i naše představy o budoucnosti, nás chrání před nerealistickými očekáváními od tohoto života. I když spasení mění naše životy, nezbavuje nás dnes plně důsledků hříchu. Stále žijeme v hříšném prostředí, kde prožíváme dopad vzpoury stvoření proti Bohu. Ani ti, kteří stojí na Boží straně, nejsou dnes uchráněni před neštěstím, nemocí, smutkem nebo smrtí. I když v určitém smyslu věčný život, život nové kvality, můžeme prožívat už dnes, v plném smyslu se realizuje až po návratu Krista.

5. Víra v Boží království na obnovené zemi je pro křesťana podnětem, aby věrně plnil svoje povinnosti na tomto světě. C. S. Lewis jednou řekl: "Při čtení dějin zjistíte, že křesťané, kteří pro tento svět udělali nejvíce, byli právě těmi, kteří nejvíce mysleli na svět budoucí. Od té doby, co křesťané přestali myslet na svět budoucí, ztratili vliv i na tento svět."

6. Učení o nové zemi nám připomíná, že dějiny spějí k určitému cíli. Když hovoříme o událostech spojených s "koncem světa", neměli bychom zapomenout, že v neposlední řadě je to nejen konec, ale i nový začátek - začátek něčeho, co už nebude mít konec. Hřích narušil původní Boží plán s lidstvem, ale nakonec Bůh splní svůj záměr. Odstraní nejen hřích, ale i všechny jeho důsledky, a konečně se my, lidé staneme těmi, kterými jsme vždy měli být.
Poslední vidění zaznamenané v Bibli není o Aténách a inteligenci, o Babylónu a luxusu, o Římu a moci, o Paříži a módě, o New Yorku a obchodu ani o Londýnu a jeho nádheře. Poslední vidění je o novém Jeruzalému, o charakteru Boha, kterého představuje. Takový je závěr dějin dramatu vykoupení, které začalo Zahradou a končí Městem. A mezi nimi je kříž, který změnil tragédii Edenu na triumf nového Jeruzaléma.
Tam se splní touha lidí, kteří volali: "O jedno jsem prosil Hospodina a jen o to budu usilovat: abych v domě Hospodinově směl bydlet po všechny dny, co živ budu, abych patřil na Hospodinovu vlídnost a zpytoval jeho vůli v chrámu." (Ž 27,4) Když uvidíme Pána tváří v tvář, budeme dokonale uspokojeni: "koho bych měl na nebesích? A na zemi v nikom kromě tebe nemám zalíbení... Bůh bude navěky skála mého srdce a můj podíl." (Ž 73,25.26) Náš hlas a naše srdce naplnění radostí se připojí k mohutným nebeským zástupům zpívajících: "Svatý, svatý, svatý Hospodin, Bůh všemohoucí, ten který byl a který jest a který přichází." (Zj 4,8) "Tomu, jenž sedí na trůnu, i Beránkovi dobrořečení, čest, sláva i moc na věky věků." (Zj 5,13) Příteli, udělej vše pro to, abys tam byl.

Diskuse

Žádný komentář dosud nebyl vložen

Podpořte BibleTV

Pomozte nám financovat realizaci a další rozvoj internetové televize BibleTV

Číslo účtu: 1725482339 / 0800

Přihlášení

Facebook

Page generated in 1.4548 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál