Ježíš přišel na svět, aby zakusil stejné bolesti jako my

Betlémská událost je věčným zdrojem úvah. Je v ní skryta "hloubka Božího bohatství, jeho moudrosti i vědění" (Ř 11,33). Obdivujeme Spasitelovou oběť. Vždyť vyměnil nebeský trůn za jesle a společnost oddaných andělů za zvířata v chlévě. Jeho postoj je výtkou lidské pýše a nadutosti. A to vše byl jen počátek jeho ponížení.
Pro Božího Syna by bylo téměř nekonečně pokořující už to, kdyby byl na sebe vzal lidskou podobu v době, kdy byl Adam ještě v ráji a bez hříchu. Ježíš však přijal lidství oslabené čtyři tisíce let trvajícím působením hříchu. Stejně jako každý Adamův potomek nesl i Kristus následky působení zákona dědičnosti. O jaké následky šlo, nám ukazuje život jeho pozemských předků. S takovým dědictvím tedy přišel na svět, aby zakusil stejné bolesti a stejná pokušení jako my, a aby nám ukázal, že lze žít bez hříchu.