Záblesky Boha: 8. Péče o stvoření

Průvodce studiem Bible Církve adventistů sedmého dne - 2/2012

Texty na tento týden
2Pt 3,10–14; Žalm 24,1; Ga 2,15; Ž 100; Gn 1,26–28

Základní verš
Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil. (Gn 2,15)

Hlavní myšlenka
Jaký vztah mají mít křesťané k životnímu prostředí?

Jaký vztah máme mít jako křesťané k životnímu prostředí? Nemusí nás zajímat? Nebo se máme zasazovat o jeho ochranu a být k němu maximálně ohleduplní, přestože víme, že zem je zdevastovaná a nakonec bude všechno zničeno?
Apoštol Petr píše: „Den Páně přijde, jako přichází zloděj. Tehdy nebesa s rachotem zaniknou, vesmír se žárem roztaví a země se všemi lidskými činy bude postavena před soud“ (2Pt 3,10). Ve zprávě o stvoření zase čteme, že jako lidé máme panovat „nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi“ (Gn 1,26). Nepochopení těchto textů a vede mnoho křesťanů k tomu, že mají zkreslený pohled na chování člověka k životnímu prostředí.
Jako správci Božích darů jsme však povinni starat se o naši zem. Vždyť ji stvořil Hospodin a řekl, že je „velmi dobrá“. Bůh se v Písmu jasně představuje jako její Stvořitel a je to zvlášť zdůrazněno i v závěrečném období historie v poselství tří andělů (Zj 14,6.7). To vše nás vede k důležité otázce: Jak se máme chovat k naší zemi a ke všemu, co na ní žije? Na tyto otázky budeme tento týden při našem studiu hledat odpovědi.