Duch svatý vede k poslušnosti

Průvodce studiem Bible na téma Oživení a reformace

⁵Nechť je mezi vámi takové smýšlení jako v Kristu Ježíši: ⁶Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na  své rovnosti nelpěl, ⁷nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka ⁸se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži. (Fp 2,5–8)

Osobní studium
Duch svatý plnil významnou roli v každé oblasti Ježíšova života. Ježíš byl počat z Ducha svatého, při křtu na něj Duch svatý sestoupil (Mt 1,20; 3,16.17; Sk 10,34–38). Po celý svůj život Ježíš poslouchal Otcovu vůli (J 8,29; Žd 10,7).
Ve Fp 2,5–8 je napsáno, že i když „způsobem bytí byl roven Bohu“ („sdílel Boží podstatu“ – B21), přesto na této rovnosti „nelpěl“, ale „sám sebe zmařil“ – vzdal se své podstaty Boha (přestal ji během svého pozemského života používat), zřekl se svých výsad a práv a stal se služebníkem (otrokem – ČSP).
Ježíš byl služebníkem. Poslouchal Otcovu vůli. „Ponížil se, stal se poslušným až k smrti, a to smrti na kříži“ (Fp 2,8, ČSP). Ježíš nám dal příklad, jak vypadá život naplněný Duchem svatým. Je to život, který se vyznačuje ochotnou poslušností a pokorným podřízením se Otcově vůli. Je to modlitební život zasvěcený službě a poslání; život strávený ve vroucné horlivé touze vidět zachráněné v Otcově království.
Apoštol Pavel říká, že novozákonní věřící, kteří byli naplněni Duchem svatým, „přijali milost apoštolského poslání, aby ke cti jeho jména uposlechly a uvěřily všecky národy“ (Ř 1,5). Na druhé straně pohané „odpírají pravdě a podléhají nepravosti“ (Ř 2,8).

Aplikace
V Ř 6,15–23 (ČSP) používá apoštol Pavel dva protikladné výrazy – „otroci hříchu“ a „otroci spravedlnosti“. V Ř 8,12–17 (ČSP) mluví o „duchu otroctví“ a „Duchu synovství“. Jak rozumíš významu těchto pojmů na základě vlastní zkušenosti s Bohem, vírou, se zápasem proti hříchu a přijetím u Boha?