Milost růst

Průvodce studiem Bible na téma Oživení a reformace

⁵¹Když se naplňovaly dny, kdy měl být vzat vzhůru, upjal svou mysl k cestě do Jeruzaléma ⁵²a poslal před sebou posly. Vydali se na cestu a přišli do jedné samařské vesnice, aby pro něho vše připravili. ⁵³Ale tam jej nepřijali, protože jeho tvář byla obrácena k Jeruzalému. ⁵⁴Když to uviděli učedníci Jakub a Jan, řekli: „Pane, máme přivolat oheň z nebe, aby je zahubil, jako to učinil Eliáš?“ ⁵⁵Obrátil se a pokáral je: „Nevíte, jakého jste ducha.“ (L 9,51–55)
⁴Kdo říká: „Poznal jsem ho,“ a jeho přikázání nezachovává, je lhář a není v něm pravdy. ⁵Kdo však zachovává jeho slovo, vpravdě v něm láska Boží dosáhla svého cíle. Podle toho poznáváme, že v něm jsme. ⁶Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on. ⁷Nepíšu vám, moji milí, nové přikázání, ale přikázání staré, které jste měli od počátku; staré přikázání je to slovo, které jste slyšeli. ⁸A přece vám píšu přikázání nové – vždyť se stalo skutečností v něm i ve vás, že tma ustupuje a pravé světlo již svítí. ⁹Kdo říká, že je v světle, a přitom nenávidí svého bratra, je dosud ve tmě. (1J 2,4–9)

Osobní studium
Když Ježíš povolal učedníky, jejich postoje a činy neodrážely krásu jeho charakteru. Stačí si připomenout způsob, jakým Jakub a Jan uvažovali (L 9,51–56; Mt 20,20–28). Oba měli vážné charakterové nedostatky. Nebyli připraveni na to, aby světu představovali Kristovu lásku. Nemohli zvěstovat poselství milosti, protože oni sami nebyli proměněni milostí. Měli však ve svém srdci touhu Ježíše následovat. A to přineslo do jejich života změnu. Změnily se jejich postoje, změnilo se jejich vidění druhých lidí, pochopili, co znamená sloužit. Prožili změnu. Růst a změna jsou neoddělitelnou součástí křesťanské zkušenosti.
Přečti si text v 1J 2,1–9. Jak tyto verše představují velkou změnu, kterou prošel Jan v době po Ježíšově smrti?

Aplikace
Je lehké nechat se znechutit vlastní duchovní stagnací, zejména když opravdu toužíme po oživení a reformaci ve svém životě. Když jsi znechucený, když cítíš, že jsi duchovně selhal, jaké zaslíbení si můžeš připomínat? Proč se nikdy nesmíš vzdávat? Proč můžeš mít i navzdory selháním jistotu spasení?