Odpuštění

Průvodce studiem Bible na téma Oživení a reformace

³²Spolu s ním byli vedeni na smrt ještě dva zločinci. ³³Když přišli na místo, které se nazývá Lebka, ukřižovali jej i ty zločince, jednoho po jeho pravici a druhého po levici. ³⁴Ježíš řekl: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“ (L 23,32–34)
²⁰Jsme tedy posly Kristovými, Bůh vám domlouvá našimi ústy; na místě Kristově vás prosíme: dejte se smířit s Bohem! ²¹Toho, který nepoznal hřích, kvůli nám ztotožnil s hříchem, abychom v něm dosáhli Boží spravedlnosti. (2K 5,20.21)
²⁶„Hněváte-li se, nehřešte.“ Nenechte nad svým hněvem zapadnout slunce… ³⁰A nezarmucujte svatého Ducha Božího, jehož pečeť nesete pro den vykoupení. (Ef 4,26.30)

Osobní studium
Úvodní texty v tomto dni nám zčásti pomáhají chápat podstatu odpuštění (podívej se i na text v Ř 5,8–11).
Kristus převzal iniciativu a smířil nás se sebou. V Kristu jsme byli smířeni s Bohem. Smíření není výsledkem našeho pokání a vyznání. Smířila nás Kristova smrt na kříži. A my máme přijmout to, co pro nás Bůh učinil.
Je pravda, že nemůžeme přijmout požehnání odpuštění, dokud nevyznáme své hříchy. To však neznamená, že Boží odpuštění je výsledkem našeho vyznání. Bůh nám chce vždy odpustit. Vyznání pomáhá a dává nám sílu odpuštění přijmout (1J 1,9). Vyznání je nesmírně důležité. Ne proto, že by se měnil Boží postoj k nám, ale proto, že se mění náš postoj k Bohu. Když se poddáme usvědčující moci Ducha svatého, vyznáme svůj hřích a budeme se kát, v našem životě nastane změna.
Odpuštění je pro naši duchovní pohodu velmi důležité. Když nedokážeme odpustit někomu, kdo nám ublížil – i když si možná naše odpuštění nezaslouží – může to ublížit více nám než tomu druhému. Když ti někdo ublížil a tato rána v tvém nitru hnisá, protože mu nedokážeš odpustit, stále více se tato rána a problém prohlubuje.
Jako nás Kristus neodsuzuje, tak ani my bychom neměli odsuzovat druhé. Naše odpuštění, to není ospravedlnění jednání toho člověka vůči nám. Můžeme však být smířeni s někým, kdo nám ublížil – a to proto, že Kristus nás smířil se sebou, když jsme mu ublížili. Můžeme odpouštět, protože Bůh odpouští nám. Můžeme milovat, protože Bůh nás miluje. Můžeme se rozhodnout odpustit i navzdory postojům a činům jiného člověka. To je pravý Ježíšův duch.

Aplikace
Co je to odpuštění? Ospravedlní naše odpuštění jednání člověka, který nám ublížil? Je odpuštění závislé na tom, zda se viník bude kát? Co když si tento člověk naše odpuštění nezaslouží? Jak nám může pomáhat odpouštět jiným to, že Kristus odpustil nám?