Vrácení věcí

Bible a související témata

Navrácení dává věci do pořádku.
Buďme k sobě spravedliví. Tak to bylo požadováno už ve starozákonní knize Exodus 22,9–11: „Když někdo někomu svěří do opatrování osla, býka, ovci nebo jakékoli dobytče a ono pojde nebo utrpí úraz nebo bude odehnáno, aniž to kdo viděl, rozhodne mezi oběma přísaha při Hospodinu, že nevztáhl ruku po výtěžku práce svého bližního; majitel zvířete to přijme a druhý nemusí poskytnout náhradu. Jestliže mu však bylo skutečně ukradeno, poskytne majiteli náhradu.“

Hřešíme proti Bohu, když podvádíme naše blízké.
Čteme o tom v ustanoveních 3. knihy Mojžíšovy, Leviticus 5,21-24: „Prohřeší-li se někdo a těžce se zpronevěří Hospodinu tím, že zapře svému bližnímu věc, kterou měl v úschově, ať svěřenou či zabavenou, nebo svého bližního vydírá, nebo najde ztracenou věc a křivopřísežně to zapře, ať se člověk dopustí kterékoli z těch věcí, zhřeší. Jestliže se tedy prohřešil a provinil, navrátí, co násilně zabavil nebo co uchvátil vydíráním, nebo co mu bylo svěřeno do úschovy, anebo ztracenou věc, kterou našel, anebo cokoli, o čem křivě přísahal. Plně to nahradí a nad to přidá pětinu. Dá to tomu, čí to je, v den své oběti za vinu.“

Bůh požaduje po vinících přiznání, a také odplatu za učiněný hřích.
Je to psáno v Bibli, Numeri 5,5–7: „Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi: ‚Mluv k Izraelcům: Když se muž nebo žena dopustí nějakého hříchu, jak se ho lidé dopouštějí zpronevěrou Hospodinu, a budou shledáni vinnými, vyznají svůj hřích, jehož se dopustili, a viník dá odškodnění a navíc přidá pětinu. To dá tomu, proti komu se provinil.‘“